Kdysi to byl okrajový názor až konspirační teorie. Časy se ale mění. Podezření, že koronavirus vyvolávající covid vznikl a poté se rozšířil do světa z laboratoří v čínském Wu-chanu stále sílí.

V nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT24 se k hypotéze úniku viru z laboratoře připojili epidemiolog Roman Prymula i biochemik Zdeněk Hostomský. Řady expertů, které ji zastávají, jsou stále početnější. Podezření na zrod pandemie ve wuchanských laboratořích, kde vědci manipulovali s koronaviry netopýrů, mají například uznávaný americký epidemiolog Anthony Fauci i generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO), Etiopan Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Hypotéza, že viníkem pandemie covidu-19, za kterou zůstaly miliony mrtvých, není příroda, ale Wuchanský virologický institut, získala na váze po výzkumu vědců z australských univerzit – Flindersovy a Trobeovy.

Šlendrián v laboratoři?

V institutu Číňané testují léky a vakcíny proti chorobám vyvolaným viry typu SARS.

Čínské laborantky pracující s viry ve wuchanském institutu. | zdroj: Profimedia

„Když se dělaly inspekce, tak se ukázalo, že Číňané s tím pracují ledabyle. Takže varianta, že šlo o nahodilý, nedbalý únik, je podle mě nejpravděpodobnější,“ řekl v ČT Hostomský, bývalý ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, a upozornil: „Důležitá věc, která oslabuje přírodní hypotézu, je, že se za tři roky nenašel mezihostitel viru.“

Prymula připomněl, že „z amerických databází zmizely sekvence viru z doby před začátkem epidemie, které byly velmi podobné jako u nového koronaviru“. To je podle něj silný signál, že virus pochází z laboratoře v čínském Wu-chanu, kde se na výzkumu podíleli také Američané.

Na umělý původ viru ukázal i výzkum vědců z Flindersovy a Trobeovy univerzity. Z analýzy viru SARS-CoV-2, zveřejněné v magazínu Scientific Reports, vědci vyslovili závěr, že koronavirus mohl být vytvořen v experimentu s buněčnou kulturou v laboratoři.

Výzkumníci modelovali schopnosti viru z počátku pandemie na superpočítači. V simulaci prováděli výpočet síly vazby proteinů čepičky viru na receptory buněk u různých druhů. Z toho srovnávali schopnost viru nakazit člověka a dvanáct různých zvířat.

Výsledek vědce překvapil. Ukázalo se, že u člověka byla zmíněná vazba nejsilnější z posuzovaných druhů, dokonce silnější než u netopýrů a luskounů.

„Zjistili jsme, že virus byl dobře přizpůsoben k vazbě na lidské buňky, a to mnohem líp než k vazbě na buňky jakéhokoli jiného živočišného druhu. To je naprosto neobvyklé, protože když se virus dostane na zvíře a pak přeskočí na člověka, tak se dá očekávat, že bude mít nižší vazbu na lidské buňky než na původní hostitelské zvíře. My jsme ale zaznamenali opak,“ shrnul studii její vedoucí profesor Nikolaj Petrovskij.

Tajemství na věčné časy

Samotný původ viru u netopýrů studie nezpochybňuje, avšak přidává otazníky k mezihostiteli, za kterého je dosud většinou označován luskoun.

„Nemůžeme vyloučit možnost, že to vycházelo z laboratorního experimentu,“ řekl ke studii na webu Flinders University profesor Petrovskij, který je uznávaným znalcem a posledních dvacet let strávil vývojem vakcín proti chřipce, ebole a virům typu SARS.

Jednou z možností je, že zvířecí mezihostitel byl infikován dvěma koronaviry současně a covid je potomkem této interakce. Stejný proces se může stát i na Petriho misce v laboratoři. „Pokud tam máte v kultuře lidské buňky, které necháte infikovat viry, pak si v této misce dva viry mohou vyměnit genetickou informaci a může z toho vzniknout třetí, nový virus,“ upozornil Petrovskij.

Jasné důkazy však schází. Vědci mají pouze nepřímé indicie. A s čínským tajnůstkářstvím to tak nejspíš také zůstane.