Studie evropských, amerických a ruských neurovědců, publikovaná odborném v časopise Frontiers in Neural Circuits, odhalila u 12 ruských kosmonautů po návratu z vesmíru významné změny – jejich mozky fungovaly jinak.

Změny nalezli vědci v bílé hmotě, která slouží jako komunikační síť v mozku a současně mozek propojuje s dalšími části těla. Tyto „významné mikrostrukturální změny“ podle nich mohou být zčásti trvalé a zahrnují přepojení neuronů – nervových buněk.

Mozek se dokáže přizpůsobit, ale…

Výzkumníci skenovali mozky kosmonautů dvakrát – jednou po návratu z vesmíru a podruhé s odstupem sedmi měsíců. Údaje získané pomocí magnetické rezonance odhalily hned po návratu změny v nervových drahách souvisejících se smyslovými a pohybovými funkcemi.

Ačkoli většina změn byla patrná jen po návratu, některé z nich vědci zaznamenali i po sedmi měsících. To naznačuje, že pobyt ve vesmíru se může v určité míře dlouhodobě podepsat na tom, jak lidské tělo reaguje na pohyb. Studovaní kosmonauti přitom na oběžné dráze strávili v průměru poměrně krátkou dobu 172 dní.

„V prostředí vesmíru se uplatňují rozdílné fyzické a kinestetické zákonitosti, které mohou mít významný dopad na mozkovou činnost a kontrolu těla. Proto předpokládáme, že zaznamenané změny v nervových drahách odrážejí tuto změněnou senzomotorickou funkci, která se u kosmonautů projevuje,“ píše se ve studii.

Jednoduše řečeno, studie dospěla k závěru: Když se tělo přizpůsobí stavu beztíže, přizpůsobí se i mozek – přeinstaluje se. A trvá přinejmenším sedm měsíců, než změny uvnitř bílé kůry aspoň z větší části odezní.

Překvapení vědci

Studie využila metodu traktografie, která vytváří trojrozměrný obraz neuronových spojů a odhaluje tak vzájemnou propojenost různých částí mozku.

Vědci upozorňují, že původně předpokládali proměnu části mozku oddělující obě hemisféry, ve skutečnosti objevily změny v mozkových komorách. To jsou čtyři dutiny uvnitř mozku, které jsou vyplněny mozkomišním mokem.

„Strukturální změny byly způsobeny rozšířením mozkových komor, které vyvolávají anatomické posuny přilehlé nervové tkáně,“ řekl serveru Frontiers Science News neurobiolog Floris Wuyts z Antverpské univerzity v Belgii, který se na studii podílel.

Žádný ze studovaných kosmonautů přitom netrpěl jakýmkoli poškozením mozku. Studie především slouží jako další dílek skládačky, která by nás měla přivést k poznání, jak pobyt ve vesmíru ovlivňuje naše tělo.

Otazníky zůstávají

Změny v zapojení lidského mozku nejsou neobvyklé. Tato plasticita mozku nám například umožňuje učit se novým věcem, tvořit si vzpomínky. Jaké dopady však může mít, když se mozek přeinstaluje ve vesmíru zatím není jasné. 

Pokud změny nastaly už po 172 dnech, je každopádně otázkou, jak by mozek reagoval na mnohaletý či dokonce celoživotní pobyt ve vesmíru.