Rozbor DNA z kostí prehistorických lidí ukázal, že příbuzenské křížení (inbred) mezi bratranci a sestřenicemi je v současnosti běžnější jev než během posledních 45 000 let.

Neočekávaná data

Tím, jak časté byly svazky mezi bratranci a sestřenicemi v minulosti a jak časté jsou dnes, se zabývali vědci z Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku a z Chicagské Univerzity.

Prozkoumali DNA z kostí 1785 jedinců žijících v poslední 45 tisících letech a rozprostřených v prostoru i v čase. Při tom zjistili, že 54 rodičů těchto jedinců byli bratranec a sestřenice. To jsou pouhá tři procenta.

K tomu, aby mohli porovnat historickou situaci se současností, vědci analyzovali DNA náhodného vzorku 1941 žijících jedinců. Příbuzenské křížení v této části výzkumu identifikovali u 176 z nich, což je devět procent. To naznačuje třikrát větší výskyt příbuzenského křížení v nynější společnosti než ve starověkých civilizacích.

Je to překvapivé zjištění, o kterém vědci informují v časopise Nature Communications. Tím spíš, že menší příbuzenské křížení, než v současnosti zaznamenali výzkumníci pro kmeny lovců a sběračů, kteří žili před více než 10 tisíci let. Ačkoli nebyl rozdíl tak výrazný, data jsou překvapivá, protože lovci a sběrači žili v poměrně izolovaném prostředí.

Nový software, nové poznatky

Výzkumníci z Ústavu Maxe Plancka pro svou studii vyvinuli nový software, který dokáže prověřit starodávnou DNA co do rodičovské příbuznosti, a to tak, že zjišťuje dlouhé úseky DNA totožné ve dvou kopiích zděděných od každého z rodičů. Čím jsou rodiče bližší příbuzní, tím delší a častější takové úseky jsou. 

„Novou technologií jsme byli schopni prověřit víc než desetkrát tolik starověkých genomů než dříve," vysvětlil na webu Ústavu Maxe Plancka vedoucí studie Harald Ringbauer.

Technologie dovolila vědcům zjišťovat nejen to, jak blízce příbuzní si jsou rodiče, ale i plození dětí mezi blízkými příbuznými ve vzdálenější minulosti.

Během výzkumu dospěli vědci k poznatku, že příbuznost mezi lidmi v etniku významně klesla s rozvojem zemědělství. To naznačuje značný nárůst populací po přechodu na usedlý život.

---------------------------------------

Česká legislativa zakazuje sňatek mezi příbuznými v přímé linii (otec-dcera, matka-syn, děd-vnučka, babička-vnuk) a u příbuzných do druhého stupně (bratr-sestra). Příbuzenský sňatek v boční linii třetího stupně (strýc-neteř, teta-synovec) a 4. stupně (bratranec-sestřenice) je tolerován, není pokládán za incest.

Zásadně proti němu nejsou ani lékaři. Radí však, aby si v takovém případě partneři ověřili, zda se v rodině nevyskytla vrozená vada, a to několik generací zpět.

Církevní (katolické) právo je přísnější. Manželství jedinců příbuzných ve třetím a čtvrtém stupni odmítá. Biskup však může udělit výjimku.