Tým biologů z Washingtonské univerzity provedl sken muzejních lebek více než 200 druhů netopýrů. Zkoumány byly evoluční vztahy mezi jednotlivými druhy, byly provedeny analýzy fyzických změn jednotlivých druhů a následně byly korelovány se specifickými událostmi ve vývoji netopýrů. V časopise Nature Communications biologové zveřejnili dva vlivy, které formovaly tvary lebek netopýrů v jejich vývojové historii.

Echolokace ovlivňovala tvar lebky netopýrů už od jejich dávné historie. Netopýři používají echolokaci k navigaci v tmavých podmínkách a k vyhledávání potravy. Funguje tak, že se vysílaný zvuk odráží od předmětů zpět k místu jeho vysílání, kde je zachycen.

Fosilní záznamy ukazují, že se echolokace u netopýrů vyvinula před 52 miliony lety. V průběhu času si jednotlivé druhy netopýrů schopnost echolokace vyvinuly do unikátních mechanismů. Některé druhy například echolokaci používají nozdrami na místo hrtanu. Jeden druh netopýra, megabat, schopnost echolokace pomocí hrtanu pozbyl úplně. Podle vývoje echolokace se u netopýrů přizpůsobovala i samotná lebka.

Liší se stravou

Před 26 miliony lety se dominantnější hnací silou vývoje tvaru lebky u netopýrů stala dieta, ale pozor – ne u všech druhů. Některé druhy netopýrů mají uniformní stravu, konzumují totiž pouze hmyz. Pak jsou ale netopýři, kteří konzumují obrovské množství různorodých potravin, od hmyzu až po ovoce a různé obratlovce (myši, ještěrky, žáby i ryby). Někteří netopýři mají rádi dokonce i krev – vysloužili si jméno upíři.

Změny tvarů lebky byly nejvíce zásadní u netopýrů živících se ovocem, například u čeledi listonosů. Proto jsou netopýři s takto rozmanitou stravou zajímaví pestrou škálou tvarů lebek. Lebeční tvary se u těchto živočichů vyvinuly za poměrně krátkou dobu, přičemž se od sebe odlišují různými výklenky. Zatímco strava měla zásadní vliv na vývoj dolní čelisti, echolokace naopak ovlivnila lebku jako celek.

V Česku najdeme jen hmyzožravé netopýry, druhy živící se pestřejší stravou se vyskytují mimo střední Evropu. Kaloni patří mezi nejznámější konzumenty ovoce v kategorii letouni, kam se řadí také netopýři. Jedná se o velké živočichy s nízkou hmotností. Jejich tělo se podobá netopýrům, avšak hlava připomíná spíše lišku.

Je tu ale i jeden pravý netopýr, který miluje ovoce - glosofága bezocasá. Pojídá sice převážně hmyz, ovoce však má jako dezert. Tímto se dostáváme do čeledi listonosů, kteří se takto jmenují pro blanitý výrůstek na čenichu. K listonosům patří i slavní a pro mnohé strašidelní netopýři, kteří si rádi pochutnávají na krvi – upíři.

Glosofága bezocasá má ale raději ovoce, nektar z květů a pyl. Hmyz loví pomocí echolokace, ovoce, nektar a pyl vyhledává dobře vyvinutým zrakem. Glosofága bezocasá je takto pojmenována, neboť nemá ocásek, čímž je snadno rozpoznatelná od zbytku letounů.

O studii informoval ScienceDaily.