Smrt sedmapadesátiletého Davida Bennetta oznámila ve středu univerzitní nemocnice ve městě Baltimore v americkém státu Maryland, kde muže 7. ledna operovali. Lékaři neinformovali o příčině smrti, sdělili jen to, že se pacientův stav začal před několika dny výrazně zhoršovat, píše server NPR.

Neměl jinou šanci

Transplantace srdce, kterou Bennett podstoupil, posunula medicínu o pořádný kus dopředu. Jako první pacient dostal srdce z geneticky modifikovaného prasete.

Experimentální operace naznačila, že biomedicínské postupy, které před několika lety byly zmiňovány pouze ve vědeckofantastických románech, se krok za krokem stávají realitou. Dávají naději statisícům lidí se selhávajícími orgány. Bennettova operace přiblížila dobu, kdy se budou upravené orgány zvířat používat k transplantačním zákrokům.

Bennett neměl žádnou záruku, že se operace podaří, netušil, jak dlouho bude srdce v jeho těle fungovat. Avšak umíral a neměl jinou možnost.

„Je to buď zemřít, anebo podstoupit tuto riskantní transplantaci. Chci žít. Vím, že je to výstřel do tmy, ale je to moje poslední šance,“ poznamenal Bennett před operací.

Genetika dává naději

Transplantace geneticky upravených zvířecích orgánů by jednou mohla vyřešit nedostatek darovaných lidských orgánů vhodných k transplantacím.

Na fotografii poskytnuté lékařskou fakultou University of Maryland členové chirurgického týmu ukazují prasečí srdce pro transplantaci pacientu Davidu Bennettovi. | zdroj: Profimedia

Předchozí pokusy o takové přenosy selhávaly. Převážně proto, že těla pacientů zvířecí tkáň rychle odmítla. Bennett žil s prasečím srdcem 60 dnů, zemřel tento týden v úterý.

Jeho operace prokázala, že je možné upravit srdce prasete tak, aby ho lidské tělo okamžitě neodmítlo. A to je slibný výsledek.

Chirurgové z Marylandu při sedmihodinové operaci použili srdce z prasete, které prošlo genetickou modifikací. Při ní byl z buněk zvířete odstraněn cukr, který by se patrně stal příčinou bleskového odmítnutí orgánu lidským tělem.

„Bude zásadní sdílet data získaná z experimentální transplantace, než tuto možnost otevřeme dalším pacientům,“ cituje deník The New York Times výzkumnici Karen Maschkeovou, která pomáhá vyvíjet etická doporučení pro klinické studie.

„Jsme vděční za každý okamžik, každý bláznivý sen a každou bezesnou noc, které stojí za tímto historickým úsilím,“ napsal David Bennett mladší v prohlášení, které vydala marylandská nemocnice po úmrtí jeho otce.