Lepší než repelent. Proč zebří pruhy chrání před hmyzem

5. 3. 2023 – 20:06 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:

Lepší než repelent. Proč zebří pruhy chrání před hmyzem
Zebří pruhy jsou důmyslný vynález matky přírody. | zdroj: Profimedia

Černé a bílé pruhy zeber jsou důmyslný evoluční vynález matky přírody. Chrání tyto koňovité lichokopytníky před hmyzem. Proč ale tato kamufláž na drobné členovce funguje?

Už před 150 lety se vědci začali přít o účel nezaměnitelných, u kopytníků unikátních pruhů na těle zeber. Zprvu převládaly teorie, které je vysvětlovaly jako ochranu před šelmami. Podle ní jsou šelmy zmateny míhajícími se pruhy v naháněném stádu a nejsou schopny zaměřit se na určité zvíře.

Někteří zoologové zase měli za to, že pruhy dělají zebry větší, a proto šelmy od lovu těchto zvířat odrazují.

V poslední době se ale vědci začali přiklánět k tomu, že pruhy zajišťují zebrám ochranu před ovády a jiným kousavým hmyzem. Z experimentů totiž vyšlo najevo, že hmyz usedá na pruhovaný povrch zebřího těla v menší míře než na jednobarevné tělo koně.

Chyběla však odpověď na otázku: Co hmyzu na zebřích pruzích vlastně vadí?

Jak udržet na uzdě krvelačný hmyz

Jednou z nejpozoruhodnějších domněnek je možnost, že zebří pruhy vyvolávají ve složeném hmyzím oku efekt známý jako aliasing. Znáte ho patrně z videoher zobrazených v nízkém rozlišení, vyskytuje se ale i v přírodě.

Při aliasingu se přemění spojitý tvar, například zebřího pruhu, na tvar nespojitý. Rovný zebří pruh se zkrátka v oku pozorovatele „rozpixeluje“. A to by u hmyzu mohlo vést k nepříjemnému prožitku.

Existují ale i konkurenční hypotézy, podle nichž je zásadní kontrast barev či jejich polarizace.

Ovádů samotných se vědci zeptat nemohou. Výzkumníci z Bristolské univerzity proto sáhli po sérii experimentů, při nichž testovali vliv různých barevných vzorů na to, kolik much a ovádů na zebrách přistává a jaké místo preferují.

Vědci navlékli koně do obleků různých vzorů a barev, aby hádance přišli na kloub. Vzorce testovaly plejádu různých možnosti od károvaného vzoru po černé i bílé trojúhelníky.

„Věděli jsme, že ovádi mají odpor k přistávání na pruhovaných objektech. To prokázalo několik experimentů, ale není jasné, co je na pruzích pro hmyz odpudivé,“ řekl magazínu Science Alert Tim Caro, profesor z Bristolské univerzity a první autor nové studie o účinnosti zebřích pruhů publikované v časopisu The Journal of Experimental Biology.

„Je to tenkost pruhů? Kontrast černé a bílé? Nebo snad polarizovaný signál?“ tázal se evoluční ekolog

Černobílá kamufláž

Data z nového experimentu naznačila, že jakékoli vzory jsou lepší než žádné. Šedivé přehozy bez vzorů byly spojeny s nejvyšším počtem přistání ovádů na koních.

V závěsu za nimi si špatně vedly i povlaky s velkými černými trojúhelníky umístěnými na různých místech, a pak nepravidelné a různě velké šachovnicové vzory. To naznačuje, že příliš malé i příliš velké vzory nejsou jako ochrana před ovády výhodné. A tím se dostáváme k pruhům.

horse_caro_camouflage_5 Fotografie vzorů koňských pláten s polarizačními snímky vpravo. | zdroj: kredit-Caro et al.

Pro hypotézu, že pruhy vyvolávají v očích hmyzu efekt aliasingu či jiné optické klamy, nenašli vědci ve statistice ovádích přistání významnější oporu.

„Ovádi byli o něco méně přitahováni pravidelnými než nepravidelnými kontrolními vzory, ale tento efekt nebyl dostatečně velký, aby podpořil hypotézu o narušení optického toku prostřednictvím aliasingu,“ píší autoři ve své studii.

Vysvětlení nezájmu hmyzu o zebry je prozaičtější.

Vědci zjistili, že kontrastní pruhy přitahovaly málo much, ale homogennější pruhy byly pro hmyz atraktivnější. To podle nich naznačuje, že kopytnaté zvíře, které zmenší svůj tmavý obrys vůči obloze, bude méně napadáno hmyzem.

Zebří pruhování je podle výzkumníků druhem maskování před hmyzem. Pruhy patrně rozmazávají siluetu zebry v zorném poli ováda.

A proč právě zebry?

„Naše pracovní hypotéza zní, že pruhy jsou ostře ohraničené a tenké, protože tyto vlastnosti specificky eliminují výskyt velkých jednobarevných tmavých skvrn, které jsou pro ovády na krátkou vzdálenost atraktivní,“ píší výzkumníci ve studii.

Autoři usuzují, že zebří pruhy vznikly právě jako adaptace na hmyz – pro větší šelmy pruhy zřejmě nepředstavují tak významný optický klam jako pro ovády, protože na dálku se predátoři orientují podle pachu a na blízko savčímu oku zebra neunikne.

Profesor Caro nicméně s výzkumem nekončí. Chce se zabývat tím, proč se černé a bílé pruhy vyvinuly právě u zeber, ne u jiných příbuzných kopytníků.

Zdroje:

Nejnovější články