Porno jako tvrdá droga? Nesmysl, tvrdí studie
21. 5. 2020 – 21:36 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:
Obsáhlá studie zjistila, že pornografie nemá výrazně negativní dopad na lidskou psychiku. To však neznamená, že nemůže vést k chorobnému chování.
Časté sledování pornografie je dnes pranýřováno obdobně jako závislosti na hrách. Někdy bývá dokonce srovnáváno se závislostí na tvrdých drogách. Nová studie publikovaná v časopise Journal of Sexual Medicine však dospěla k závěru, že nemá téměř žádný negativní dopad na lidskou psychiku.
Většina 'péčko' ustojí
Na studii se podíleli výzkumníci z amerických univerzit Concordia, Yale a Stanford a také maďarští experti. Vycházeli při tom z anonymního sběru dat od více než patnácti tisíc Maďarů, kteří odpovídali na online dotazníky.
Výzkum rozdělil uživatele do tří skupin – občasné konzumenty porna (68 až 73 procent), časté bez problémů (19 až 29 procent) a časté, kteří přiznali negativní vliv 'péčka' (3 až 8 procent).
Z toho se dá usuzovat na to, že na většinu lidí pornografie nemá negativní dopad, ačkoli je její sledování celospolečenským jevem – aspoň jednou si podle průzkumu pustilo porno nejméně 90 procent lidí.
Jen o malém počtu častých diváků se dá říct, že jsou na pornu 'závislí' a že porno může mít neblahý dopad na jejich partnerské vztahy a sexuální život. Někdy ale může být nadměrné sledování pornografie spíše příznakem jiného psychického problému.
"Ve srovnání s těmi, kteří neohlásili žádný problém, vykazuje tři až osm procent respondentů vyšší hladiny hypersexuality, deprese, náchylnosti k nudě, nižší sebevědomí a nižší uspokojení svých psychologických potřeb. To vše může souviset s jejich sociálním ukotvením ve společnosti," píše ve studii její hlavní autorka Beáta Bötheová.
Studie se přiklání k tomu, že pornografie nemá výrazně negativní dopad na psychiku, což ale automaticky neznamená, že nemůže vést k patologickému chování.
Honba za hormony štěstí
Totéž platí také pro videohry. V jejich případě studie Brigham Young University minulý týden dospěla k závěru, že přes devadesát procent hráčů nevykazuje škodlivé návyky. Menšina z nich však závislá na hrách být může.
Je jich nicméně tak málo, že to neopravňuje mravokárce k zevšeobecňování.
Lze každopádně pokládat za užitečné, aby o excesech odborníci věděli, uměli je v případě potřeby diagnostikovat a nastavili vhodnou léčbu. Totéž může platit o malém počtu excesivních diváků pornografie.
Obecně platí, že jakákoliv příjemná aktivita má v našich mozcích za následek produkci dopaminu a dalších 'hormonů štěstí'. U části lidí se může podobné hobby vymknout z kloubů, a poté je na místě sáhnout po odborné pomoci.
Návykové látky však nesnesou srovnání s hrami nebo pornem – už jen protože drogy vyplavují hormony automaticky.
Patologické jevy můžou souviset s ledajakou aktivitou. Ale s některými – třeba píchání heroinu – souvisejí víc než s jinými (hry, porno).
Studie byla publikována v časopise Journal of Sexual Medicine.