Matematika patrně nikdy nebude oblíbená, vždy však bude důležitá. Nejen pro samotné znalosti, ale také pro rozvoj mozku.

Mezi jedinci, kteří se učí matematiku, a těmi, kteří se jí neučí a vyhýbají se jí, jak mohou, je podstatný rozdíl – v chemii mozku, upozorňuje studie zveřejněná ve vědeckém žurnálu PNAS.

‚Plastičtější‘ mozky matematiků

Neurovědci z Oxfordské univerzity po dobu 19 měsíců zkoumali 130 teenagerů ve věku 14 až 18 let. Část z nich se od 16 let matematice neučila.

Všichni postoupili mozkové skeny a testy kognitivních schopností – které zahrnují uvažování, řešení problémů, paměť, anebo učení.

V mozcích těch teenagerů, kteří se v šestnácti letech matematice učit přestali, nalezli oxfordští výzkumníci podstatné chemické změny. Adolescenti z této skupiny vykazovali znatelně nižší hladiny kyseliny gama-aminomáselné (GABA), než dospívající ze skupiny, jejichž rozvrh hodiny matematiky obsahoval.

Kyselina gama-aminomáselná je důležitá pro plasticitu mozku. Slouží k přenosu podnětů, reguluje aktivitu neuronů (nervových buněk v mozku). Dokáže snížit úzkost, stres, zlepšit spánek a slouží jako prevence před poškozením mozku.

U dospívajících, kteří se neučili matematiku, její snížené hladiny naměřili vědci v části mozku, která zodpovídá za důležité kognitivní funkce. Tyto snížené hladiny se také shodovaly s horšími výsledky v matematických testech.

Bude logika alternativou?

„Naše studie poskytla novou úroveň biologického porozumění dopadu vzdělávání na vývoj mozku… Znalost matematiky je rozvíjející se dovednost, která se vytváří v průběhu let. Dětství a adolescence jsou proto klíčová období k tomu, abychom ji nabyli,“ píše se ve studii.

Největším přínosem je podle vědců matematika v adolescenci, protože během dospívání se formuje mozek a utvářejí se jeho kognitivní funkce.

„Matematické znalosti přinášejí lidem výhody v zaměstnání a zvyšují jejich sociální i ekonomické postavení. Dokonce souvisí s psychickým a fyzickým zdravím,“ upozornil v deníku The Guardian kognitivní neurolog Roi Cohen Kadosh, který výzkum vedl. Přesto zdůraznil, že nutit studenty do učení matematiky není řešením.

„Ne každého teenagera matematika baví, ne každý ji zvládá. Proto bychom měli prozkoumat vliv možných alternativ, jako jsou cvičení v logice, anebo jiné úlohy, které aktivují stejnou oblast mozku jako matematika,“ navrhl profesor Kadosh.

V Česku bychom takové alternativy patrně potřebovali. Maturita z matematiky měla být od školního roku 2020/2021 povinná, nicméně loni v dubnu 2020 ji sněmovna na návrh vlády zrušila. Vše tedy pokračuje při starém - něco se nabiflujeme, zbytek okecáme.