Určit okamžik, kdy se lidský plod stává člověkem, je z etických důvodů citlivé téma. Platí to jak v případě legality interrupcí, tak ve výzkumu embryonálních kmenových buněk.

Vědecké výzkumy z posledních let však ukazují, že lidský plod je vnímavější, než se dříve předpokládalo.

Plod cítí světlo

Studie expertů Kalifornské univerzity v Berkeley, publikovaná v žurnálu Current Biology, se zabývala tím, jak citlivé jsou oči plodu v děloze.

Výzkumníci zjistili, že dávno před tím, než jsou oči schopné sledovat svět kolem sebe způsobem, jakým je po většinu života používáme, zaznamenávají v děloze určitou míru světla prosvítající přes tělo matky. A to už od třináctého týdne těhotenství.

Výzkum, který vedl neurovědec Franklin Caval-Holme, se zaměřil na část retinálních ganglionových buněk, které jsou citlivé na světlo a dokážou signály o světle posílat do mozku. Tyto buňky byly objeveny teprve před deseti lety u plodů myší, které byly považovány za slepé. Od té doby výzkumníci jejich schopnosti studují.

Zmíněná studie odhalila, že kategorie ganglionových buněk napomáhá po svém vybuzení krevnímu průtoku do cév v očích, a tak přispívá k vývoji zraku. Fotosenzitivní ganglionové buňky jsou již v této prenatální fázi propojeny do jednoduché neurální sítě, komunikují a signály posílají do těla.

Plody jsou slepé, světlo však „cítí“. Tuto schopnost mají už před tím, než se vyvine komplexnější mozek. Zda to je jeden z počátků vnímání bytosti, je samozřejmě k diskusi. Spíš se dá říct, že hranice mezi plodem druhého trimestru (druhé trojice měsíců) a skutečnou bytostí se tímto poznatkem trochu zamlžila.

Dítě vám naslouchá už před porodem

Rozeznávání světla a tmy však není jediné, co plod v děloze během pokročilé fáze vývoje zaznamenává. Mezi odborníky je rozšířen názor, že dítě naslouchá okolním zvukům –jazyku, kterými se rodiče, či lidé v okolí matky baví. To pomáhá dětem brzy po porodu začít mluvit s inklinací k jazyku, který „naposlouchaly“ už před narozením.

Ze studie Patricie Kuhlové a Christine Moonové z Washingtonské univerzity vyplývá, že lingvistické útržky jazyka děti zachytávají během posledních deseti týdnů těhotenství. Mozek a sluchové orgány se přitom rozvíjejí již od třicátého týdne těhotenství.

Starší studie naznačují, že děti reagují odlišně na jazyk rodičů a cizí jazyky již během prvního měsíce po porodu. Právě washingtonská studie byla ale první, která ukázala, že děti by mohly získávat tuto schopnost již v prenatálním stádiu.

Měřitelné pokročilejší vnímání světa nastává v průběhu druhého a výrazněji až třetího trimestru (trojice měsíců). V Česku je přitom interrupce legální do dvanáctého týdne těhotenství, tedy do konce prvního trimestru.

Pokud tedy pokročilejší poznávací schopností budeme definovat počátek lidské bytosti, je legální ukončení těhotenství do konce dvanáctého týdne v souladu s tím, co se dozvídáme o schopnostech plodu vnímat uvnitř dělohy.