Astronom z Harvardu Avi Loeb patří k nejvytrvalejším hledačům mimozemských civilizací. Teď se postavil o čela skupiny expertů z několika vědeckých institucí, která bude v projektu Galileo vyhledávat a analyzovat indicie o technologiích mimozemšťanů.

„Nemůžeme opomíjet možnost, že technologické civilizace existovaly už před námi,“ sdělil profesor Loeb při představení projektu.

Políčí na mimozemské majáky

Ačkoli milovníci seriálu Akta X budou tvrdit opak, svět vědy dodnes neodhalil žádné důkazy o přítomnosti mimozemských artefaktů v minulosti či přítomnosti Země a v jejím okolí. To nicméně neznamená, že takovou možnost neberou vědci vážně.

Někteří astrovědci připouští, že aktivní či neaktivní mimozemské objekty mohly během více než čtyř miliard let existence Sluneční soustavy jejím prostorem prolétat.

Vyspělá civilizace například mohla umístit své sondy jako „strážce“ poblíž obyvatelných planet. Jedním ze ztělesnění takových úvah je sci-fi film a román 2001: Vesmírná odysea od spisovatele Arthura C. Clarkea a filmaře Stanleyho Kubricka.

Ikonický monolit v tomto díle je právě fiktivním příkladem takové mimozemské sondy, která čeká, až domorodci – v tomto případě lidstvo – pokročí na dostatečnou úroveň inteligence. Právě na pátrání po tom, zda máme mimozemské majáky v okolí, se má zaměřit projekt Galileo.

Namísto úsilí výzkumníků ze skupiny SETI, které bylo založeno na odposlechu signálů od vzdálených hvězd, má Galileo zkoumat objekty blízké Zemi i možnou přítomnost cizích satelitů v meziplanetárním prostoru.

Projekt bude studovat i neidentifikované létající objekty, které jsou dnes označovány zkratkou UAP (Neidentifikovaný vzdušný fenomén).

Uniklé armádní záznamy UAP objektů podléhají utajení – kvůli snaze nesdělit záznamy technické specifikace vlastních leteckých přístrojů. Výzkumníci z Galilea proto chtějí sbírat a studovat záznamy takových jevů sami.

Při studiu artefaktů na jiných planetárních objektech nebo hypotetických meziplanetárních sondách má Galileo spoléhat na data ze současných i připravovaných vědeckých teleskopů.

První milion vybrali. Co s ním?

Na Galilea již byly vybrány finance ve výši 1,7 milionu dolarů a tým nyní zvažuje, které přístroje pro studium zakoupit.

Už předem je nicméně jasné, že Galileo nemůže vyjít vstříc očekáváním všech. Lidé, podle kterých důkazy mimozemských civilizací existují a jsou utajovány, jsou již přesvědčeni. A ti, kteří čekají na jasné důkazy, nejspíš nebudou přesvědčeni v případě méně než stoprocentních indicií.

Příkladem může být Oumuamua, první zaznamenaný „posel“ z jiné hvězdné soustavy než sluneční. Právě Loeb tehdy rozšířil hypotézu, že toto vesmírné těleso může být rozbitou mimozemskou sondou. Současná obecně přijímaná verze však tvrdí, že to je rozpadlá kometa.

Přesnou povahu Oumuamua už dnes nemůžeme ověřit. Objekt je dávno na trajektorii mimo sluneční soustavu, a tak nám zbývají větší či menší dohady na základě nedokonalých dat.

Podobně mohou dopadnou závěry projektu Galileo.