Tyto otázky zůstávají nezodpovězeny. A to i poté, co astrovědci z iniciativy Breakthrough Listen prohledali okolí 60 milionů hvězd.

Jejich tým popsal předběžné výsledky svého pátrání po mimozemských inteligencích na webu arXiv. Pro ty, kteří jsou natěšení na mimozemšťany, nejsou povzbudivé.

Naslouchali marně

Iniciativa Breakthrough Listen vznikla před šesti lety jako desetiletý projekt financovaný miliardářem Yuri Milnerem a dnes již zesnulým fyzikem Stephenem Hawkingem. Vědci v pátrání po mimozemském životě použili radioteleskop Green Bank v Západní Virginii a Parkesův radioteleskop v Austrálii.

Jejich pomocí zkoumali rádiové frekvence mezi 0,7 a 93 GHz, které by mohly pocházet od vyspělých civilizací. 

Byl to dosud nejcitlivější a nejhlubší průzkum našeho galaktického centra z kategorie SETI (z anglického Search for Extra-Terrestrial Intelligence – Hledání mimozemské inteligence). Ačkoli výzkumníci při něm odhalili řadu přirozených zdrojů záření, obvykle z neutronových hvězd, nepodařilo se jim odhalit opakující se signály, které by nesly známky umělého původu.

Astrovědci upozornili, že zvolené místo hledání má pro život klady i zápory. Kladem je vyšší hustota hvězd u středu galaxie. To zvyšuje šanci na objev mimozemských tvorů. Horší však je, že blíže centru galaxie také narůstá riziko zhoubného gama záření.

Vedoucí týmu Vishal Gajjar přesto shledal práci za užitečnou. Když nic jiného, víme nyní, kde život nehledat.

Co dál?

Je to sedm desetiletí, co naslouchání vesmíru začalo. I přes zlepšující se technické možnosti však vychází vniveč.

Identický tým, který nyní pozoroval vnitřní část naší galaxie, se například v roce 2019 zaměřil na detailní průzkum 1372 blízkých hvězd. O takových víme, že můžou mít exoplanety. A také víme, že obíhají v galaktické oblasti vhodné pro život. Přesto také toto pátrání vyšlo naprázdno.

Nové metody hledání mimozemských civilizací se však rok s rokem zlepšují. Předně jsou astronomové dnes schopni nastřádat a analyzovat víc dat než kdykoli dříve. Zlepšuje se nejen citlivost radioteleskopů, ale i strojové učení schopné v datech oddělit zrno od plev.

V příštích několika desetiletích budou postaveny obří teleskopy o kilometrové velikosti. Umělá inteligence bude také schopná lépe třídit nastřádané údaje. Na druhou stranu, i dnešní metody pozorování oblohy jsou oproti těm z šedesátých let 20. století mnohem dál – a objev mimozemských civilizací nepřinesly.

Čím déle a detailněji budeme pozorovat oblohu, tím bude hypotetické mlčení hvězd tajemnější a děsivější.