Když server ScienceAlert na začátku listopadu informoval o předběžných výsledcích velké studie prezentované na kongresu American Heart Association, vyvolalo to pozornost lékařů i pacientů po celém světě.Výzkumný tým vedený Ekenedilichukwuem Nnadim ze SUNY Downstate/Kings County v New Yorku se zaměřil na dospělé s chronickou nespavostí a sledoval, jak si v dlouhodobém horizontu vedou ti, kteří mají předepsaný melatonin, ve srovnání s těmi, kteří jej neberou.

Co přesně studie našla

Do analýzy se dostalo přes 130 tisíc pacientů z několika zemí, jejichž zdravotní záznamy byly sledovány pět let. U lidí, kteří měli melatonin předepsaný déle než rok, se objevilo hned několik znepokojivých čísel. Podle předběžných výsledků měli o 89 procent vyšší riziko rozvoje srdečního selhání, byli zhruba 3,5krát častěji hospitalizováni kvůli srdečnímu selhání a přibližně dvakrát častěji zemřeli z jakékoli příčiny než pacienti bez předpisu na melatonin. Tyto údaje potvrzují i tiskové zprávy American Heart Association a American College of Cardiology. 

Je důležité zdůraznit dvě věci. Za prvé: jde zatím o abstrakt prezentovaný na konferenci, nikoli o plně recenzovaný článek v odborném časopise. Za druhé: studie ukazuje asociaci, nikoli příčinu. Nelze tedy říct, že melatonin způsobuje srdeční selhání. Přesto je takto silná vazba u přípravku, který je v mnoha zemích volně prodejný, alarmující.

Jak se z hormonu spánku stal masově užívaný doplněk

Melatonin je hormon, který si náš mozek přirozeně vyrábí ve večerních hodinách, aby tělu signalizoval, že se blíží čas ke spánku. S příchodem podzimu a zimy, umělého osvětlení a modrého světla z obrazovek se však u mnoha lidí produkce melatoninu rozlaďuje. Výsledkem jsou potíže s usínáním, noční probouzení a chronická nespavost.

Není divu, že se mastná kapsle melatoninu stala symbolem rychlé zkratky k „vypnutí“. V USA patří podle odhadů Národního centra pro komplementární a integrativní zdraví k nejčastěji užívaným přírodním produktům a je jedním z vůbec nejoblíbenějších doplňků na spaní. Analýza v časopise Journal of Pharmacy Practice uvádí, že melatonin je čtvrtým nejpoužívanějším „naturálním“ přípravkem mezi dospělými Američany. O jeho masové oblibě svědčí i práce publikovaná v Experimental Gerontology, která jej popisuje jako „čtvrtý nejoblíbenější přírodní produkt“ pro dospělé a druhý pro děti. Obojí shrnuje přehled Lim a kol.. 

Právě volná dostupnost je ale dvojsečná. V zemích jako Spojené státy se melatonin prodává jako doplněk stravy, který nepodléhá tak přísné regulaci jako léky. Různé značky mohou mít jinou skutečnou dávku, než je uvedeno na obalu, a kvalita jednotlivých šarží není jednotně kontrolována.

Dlouhodobé užívání: slepá skvrna medicíny

Až dosud se většina odborných textů shodovala, že krátkodobé užívání melatoninu – typicky v řádu týdnů – je pro zdravé dospělé relativně bezpečné. Klinický přehled v časopise Cureus uvádí, že nízké až střední dávky (do 5 mg denně) jsou při krátkodobém podání dobře tolerovány, i když se objevují běžné drobné nežádoucí účinky jako ospalost či bolesti hlavy. Tuto představu potvrzuje i systematická review vyšších dávek melatoninu v časopise Journal of Pineal Research, kde autoři píší, že na základě dostupných dat „se melatonin jeví jako přípravek s dobrou bezpečností“, zároveň ale volají po lepším sledování nežádoucích účinků v dlouhodobých studiích. Tyto závěry shrnují práce Givler a kol. a Menczel Schrire a kol.. 

Problém je právě v tom, co víme nejméně: v dlouhodobém užívání. Ani odborné instituce nejsou jednotné. Johns Hopkins Medicine radí užívat melatonin jen krátce, typicky jeden až dva měsíce, a pak zhodnotit, zda je vůbec potřeba v něm pokračovat. Podobně lékaři z University of California v Davisu upozorňují, že dlouhodobé užívání nebylo dostatečně prozkoumáno a mělo by být spíše výjimkou. Tyto postoje shrnují články Johns Hopkins Medicine a UC Davis Health. 

Naproti tomu některé novější studie zkoumající vyšší dávky melatoninu u starších pacientů naopak nenašly výrazný nárůst závažných nežádoucích účinků a naznačují možné ochranné účinky na srdce a metabolismus. Autoři však sami přiznávají, že jejich data jsou omezená a vyžadují potvrzení ve větších, lépe navržených studiích, jak upozorňuje například přehled Valiensi a kol.. 

Co může stát za spojením s nemocným srdcem

Nová analýza tedy přichází do situace, kdy je melatonin vnímán jako relativně bezpečný, ale dlouhodobá data chybí. Jak je možné, že se v tak velkém souboru pacientů objevilo zvýšené riziko srdečního selhání?

Jedno vysvětlení je prosté: může jít o efekt samotné nespavosti. Lidé, kteří potřebují melatonin na předpis, mohou mít závažnější poruchu spánku, více stresu, horší životní styl a častější další nemoci – a právě ty mohou zvyšovat riziko selhání srdce. Studie přitom neměřila závažnost nespavosti, a i autoři zdůrazňují, že jde o observační výzkum.

Další možností je kombinace samotného melatoninu s jinými léky. Pacienti s chronickou nespavostí často užívají i léky na tlak, antidepresiva nebo anxiolytika. Některé z nich mohou ovlivňovat metabolismus melatoninu v játrech a jeho hladiny v krvi, jiné zase samy nesou kardiovaskulární rizika.

A v neposlední řadě je tu technický problém: výzkumníci vycházeli z předpisů na melatonin, ale v zemích, kde je doplněk volně prodejný, mohl melatonin brát i člen „kontrolní“ skupiny bez předpisu. To by mohlo výsledky zkreslovat. Na tato omezení upozorňuje i vědecké mediální centrum SMC Spain a komentáře odborníků pro The Washington Post, kteří vyzývají k opatrnosti, ale odmítají paniku.

„Přírodní“ neznamená bez rizika

Znepokojivý je ale samotný rozpor mezi tím, jak melatonin vnímáme, a tím, jak se možná chová v reálném světě. V očích veřejnosti je to „přírodní“ hormon, který si tělo stejně vyrábí samo – takže co by se mohlo pokazit? Jenže syntetický melatonin v tabletě může mít mnohonásobně vyšší dávku, než by tělo běžně produkovalo, navíc často v čase, který s naším vnitřním biorytmem neladí.

K tomu připočtěme nedávné zprávy o neúmyslných předávkováních u dětí, například z Austrálie, kde se melatonin dostal do rukou nejmenších bez dostatečného dohledu rodičů. I tyto incidenty připomínají, že ani doplněk volně dostupný v lékárně není hračkou. ScienceAlert ve svém textu odkazuje na sérii nefatálních předávkování, která otevřela debatu o bezpečnosti melatoninu u dětí a dospívajících.

Co z toho plyne pro běžného člověka

Jak tedy s novými informacemi naložit, pokud patříte mezi ty, kteří si bez melatoninu neumějí představit noc? Za prvé: není důvod propadat panice ani okamžitě vysazovat lék bez porady s lékařem. Jedna observační studie, byť velmi velká, ještě nepřepisuje doporučení.

Za druhé: stojí za to přehodnotit, jestli z melatoninu neudělala moderní společnost „trvalé řešení“ problému, který by se měl řešit jinak. Odborné společnosti dlouhodobě doporučují, aby první volbou u chronické nespavosti byla kognitivně-behaviorální terapie nespavosti a úprava spánkové hygieny – tedy pravidelný režim, omezení obrazovek před spaním, vhodné světlo a teplota v ložnici, práce se stresem.

A za třetí: pokud se bez melatoninu zatím neobejdete, je rozumné držet se zásady „co nejnižší účinná dávka na co nejkratší dobu“ a vše konzultovat s lékařem, obzvlášť pokud máte srdeční či jiné chronické onemocnění. 

Nová data z amerického kardiologického kongresu neznamenají, že melatonin je „nový tabák“. Spíše nám připomínají starou pravdu medicíny: žádný lék ani doplněk není stoprocentně bezpečný, zejména pokud jej užíváme dlouhodobě a bez dozoru. Melatonin možná na krátkou dobu pomůže utlumit nespavost. Ale cesta k opravdu zdravému spánku – a zdravému srdci – vede jinudy než jen přes další tabletu na nočním stolku.