Studie porovnala data o kvalitě ovzduší a úmrtnosti v tisícovce měst v 31 evropských státech. Zaměřila se přitom na výskyt jemného polétavého prachu PM2,5 a na koncentraci oxidu dusičitého (NO2).

"Pozorovali jsme velký rozptyl ve výsledcích analyzovaných měst," upozornila Saša Chomenková z barcelonského ústavu.

V italské Brescii, která vykazuje nejhorší výsledky, má znečištěné ovzduší až patnáctiprocentní podíl na úmrtnosti ve městě. V desítce měst s nejhoršími výsledky figuruje na třetím místě Karviná a vešly se do ní také Ostrava a Havířov.

"Co se týče prachu PM2,5, města s největším podílem na úmrtnosti se nachází v italské Pádské nížině, v jižním Polsku a východní části České republiky," zdůraznila Chomenková.

zdroj: ISGlobal

Nejnižší vliv na úmrtnost má polétavý prach naopak v islandském Reykjavíku, v norském Tromsö, anebo švédském městě Umea. V případě oxidu dusičitého dosahují nejlepších výsledků Tromsö, Umea a finské Oulu.

V případě oxidu dusičitého vykazují nejvyšší podíl na úmrtnosti města ve Španělsku, Itálii, Francii a Belgii. Nejhorší situace panuje podle studie v autonomní oblasti Madridu, kde má koncentrace NO2 sedmiprocentní podíl na úmrtnosti, a dále pak v belgických Antverpách a italském Turínu.

Podle výpočtů badatelů by zlepšení ovzduší mohlo vést k poklesu počtu úmrtí. Pokud by se kvalita ovzduší dostala na úroveň, kterou doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO), v evropských zemích by ubylo ročně 51 tisíc předčasných úmrtí souvisejících s jemným polétavým prachem a 900 předčasných úmrtí souvisejících s nadměrnou koncentrací NO2.

V případě, že by se kvalita ovzduší zlepšila na úroveň, kterou má desítka měst s nejčistějším vzduchem, tak by předčasná úmrtí klesla ročně o 125 tisíc v případě prachu PM2,5 a o 79 tisíc u NO2.