Znečištění poškodí zdraví dětí, které se ještě nenarodily

MAGAZÍN - Člověk autor: Ladislav Loukota

Znečištění může mít negativní vliv na vaše zdraví i v případě, kdy mu byl vystaven pouze váš předek.

Jeho zdraví ohrožuje znečištění současné i minulé

Jeho zdraví ohrožuje znečištění současné i minulé,zdroj: Profimedia.cz

Znečištění neprospívá lidskému zdraví, naopak ho poškozuje. Na tom se patrně shodneme. Redukce průmyslového znečištění je však problematická. Jsme technická civilizace, nemůžeme továrny ze dne na den vypnout.

Studie Rochesterské univerzity ve státě New York by však měla lidstvo vyburcovat k tomu, aby se intenzivněji než dosud, zabývalo tím, jak znečištění omezit. Ze studie vychází, že průmyslové znečištění má na lidské zdraví větší dopad, než jsme dosud tušili.

Výzkumníkům pod vedením doktorky Paige Lawrenceové se podařilo demonstrovat nejen to, že průmyslové nečistoty mají negativní vliv na tělesné funkce. Kromě toho získali důkazy, že negativní efekt průmyslového znečištění se "neumaže" na konci generace, která je znečištění vystavena, ale přenáší se na generace další.

Imunitní systém v ohrožení

Již starší práce kvantifikovaly, jaký efekt má znečištění na funkci plic, nervového či imunitního systému. Nezabývaly se přitom znečištěním z doby rané průmyslové revoluce, ale i dnešním znečištění, kdy ve vyspělých státech byly omezeny polutanty a ty nejhorší zakázány.

Vliv znečištění přitom nemá vliv jenom na jednotlivce, ale celou společnost – ekonomické náklady na léčbu nemocných či ušlý zisk HDP je to, co v součtu pociťujeme všichni.

Studie doktorky Lawrencové zjistila, že na naše zdraví může mít vliv i to, jakému znečištění byli vystaveni naši prarodiče. Výzkumníci v práci vystavili myši běžným průmyslovým nečistotám vznikajícím při produkci spotřebního zboží nebo spalování odpadu. Vybrali přitom ty nečistoty, které se postupně akumulují v organismu.

Vědci pozorovali reakci imunitního systému, specificky buněk starajících se o boj s vnějšími patogeny. Zjistili, že zátěž organismu z boje s nečistotami přitom vystavovala tělo myší patogenům jiným. Lawrenceová proto poznamenává, že lidé žijící v průmyslově aktivnějších oblastech mohou mít horší reakci na běžná onemocnění včetně sezónní chřipky právě proto, že jsou navíc vystaveni i vyšší míře nečistot.

To skutečně zajímavé ale následovalo až poté, co generace myší vystavená nečistotám dala život generaci následující. Zhoršení imunitního systému bylo totiž citelné i v dalších generacích.

U potomků, kteří se vyvinuli v tělech první (nečistotám vystavení) generace to možná tak výrazné není. Ale skutečnost, že efekt je v menší míře měřitelný napříč dalšími generacemi, je už znepokojivý.

Šek, který zaplatí děti

Jako u všech podobných studií samozřejmě platí, že myši nejsou lidi – jevy pozorované u nich nelze automaticky vztahovat na naši populaci. Přesto platí, že mikro i makro jevy znečištění sledujeme také na nás.

profimedia-0427602072pollution1

'idylická' venkovská krajina,zdroj:Profimedia.cz

Studie doktorky Lawrencové by tak mohla vysvětlovat například různou odezvu na vakcinaci – lidé se zděděným horším imunitním systémem můžou být podle komentáře autorů vystaveni chorobám i přes očkování. Nelze nicméně s jistotou říct, zda má u lidí znečištění zcela stejný vliv jako u myší. 

Neregulovaná éra průmyslového znečišťování patrně lidstvu vypsala šek, za který platíme stále i ve státech, které se už nejhorších polutantů zbavily. A jejich účinek může v menší míře pokračovat.

Čím dříve proto snížíme znečištění, tím lépe nejen pro nás, ale i naše potomky.

Studie byla publikována v žurnálu iScience

Tagy: znecisteni lékařský výzkum věda a poznání civilizační nemoci