Již celá desetiletí končí v mořích hromady odpadků, uprostřed oceánů vznikají celé plastové ostrovy. Kromě velkých kusů plastů jsou problémem i mikroplasty, které vznikají rozpadem větších kusů plastů. Jde o vlákna a úlomky různých plastů s velikostí v desítkách mikrometrů (mikrometr je tisícina milimetru).

Tyto kousky plastů působí různé potíže mořským živočichům. Krom toho, že se jim mohou hromadit ve střevech, tak se na ně můžou vázat různé toxické látky. Znečištění mikroplasty bylo v mořích dosud studováno přednostně v pobřežních oblastech, kde lze logicky očekávat největší znečistění.

Nová studie se podívala do střev ryb ze středně hluboké vody volného moře (jde o část vodního sloupce nazývanou mesopelagiál). Třiasedmdesát procent ryb podle ní mělo ve střevech mikroplasty. Nejčastěji šlo o polyethylenová vlákna.

Hloubka versus množství plastu ve střevech

Vědecká loď Celtic explorer (Keltský výzkumník) plula z Irska na New Foundland. Cestou odebrala na 8 místech po dvojici vzorků z hloubky 300 až 350 a 500 až 650 metrů a vzorky povrchové vody, které měly určit množství mikroplastů u hladiny. Vědce zajímalo, zda bude obsah plastu v rybích střevech korelovat s plností rybích střev a hloubkou odchytu.

Ryby byly nejdříve zařazeny do sedmi druhů, aby se mohlo porovnat, zda některé druhy nemají ve střevech více plastů. Následně byla všem rybám vyjmuta střeva. Poměr váhy střev a váhy ryby byl použit pro výpočet plnosti střev.

Obsah střev vědci podrobili mikroskopickému rozboru. Organický obsah střev byl rozpuštěn ve vodě a hydroxidu sodném a výsledný roztok se filtroval přes borosilikátové filtry o velikosti 0,7 mikrometru. Při celém procesu se dodržovala bezpečnostní opatření podobná forenzním, aby se zamezilo kontaminaci vzorků mikroplasty ze vzduchu.

U menší části vzorků, obsahů střev 35 ryb, vědci studovali strukturu mikroplastů. Z výsledků studie vzešlo, že 73 procent ryb mělo ve střevech mikroplasty bez ohledu na hloubku, plnost střev a druh ryby. Složení mikroplastů bylo stejné jako u vzorků povrchové vody.

Proč je to důležité? Studovaná skupina ryb žije ve vodách střední hloubky. Součástí jejich života jsou pravidelné vertikální migrace. V noci plavou směrem k hladině, aby se nakrmily a pak se vrací zpět do hloubky schovat se před predátory. Při této migraci přesouvají mikroplasty ve svých střevech do hloubky mnohem rychleji než kdyby samovolně klesaly.

Přesnější měření 

Mesopelagické ryby jsou navíc důležitou složkou potravy větších predátorů jako jsou delfíni, tuleni, tuňáci nebo mečouni. V tělech těchto predátorů se hromadí mikroplasty a na ně navázané toxické látky. To může mít nakonec i vliv na lidi, protože tuňáci a mečouni jsou předmětem komerčního rybolovu.

V této studii mělo mikroplasty ve střevech více ryb, než kolik bylo zjištěno v předchozích studiích. Roli hrají použité metody, které umožnily spolehlivě odlišit znečištění z moře a ze vzduchu nebo laboratoře. Předchozí studie považovaly polyethylenová vlákna ve vzorcích za znečištění ze vzduchu.

Je třeba také zohlednit, že vzorky byly odebírány v oblasti teplé vody, která je centrem diverzity mořských ryb. Navíc jde o oblast, kam mohou plasty zanášet mořské proudy. Naměřené hodnoty se podobají spíše hodnotám zjištěným v pobřežních oblastech.  Velmi podobné výsledky mělo měření množství mikroplastů v japonských ančovičkách v Tokyjské zátoce.

I když budeme předpokládat, že výsledky dané studie mohou být nadhodnocené v porovnání s jinými oblastmi volných moří, skutečnost, že plastů v mořích přibývá, nelze popřít. Výsledky studie ukazují na nutnost řešit množství plastového odpadu, které se dostává do moří, a které v nich už je.