Znečištění oceánů se neomezuje pouze na ostrovy plastu, hrozí i hluk

24. 4. 2015 – 14:30 | autor: Lukáš Grygar | komentáře:

Znečištění oceánů se neomezuje pouze na ostrovy plastu, hrozí i hluk
Zamést odpadky pod koberec projde tak možná starým mládencům, ale lidstvu ani omylem | zdroj: Archiv

Vody je na naší modré planetě zdánlivě tolik, že si leckdo může myslet, jak v ní utopíme libovolné množství odpadu. Jak navíc ukazují zkušenosti odborníků i laiků, neúnosné množství odpadu je pouze jedním z faktorů, ohrožujících nejrozsáhlejší ekosystém na planetě.

Ročně končí v mořích mezi pěti až třinácti miliony metráků plastu. Dnes už víme, že část tohoto odpadu je soustředěna do plovoucích „ostrovů“, které sice zůstávají skryté očím člověka i družic, obíhajících Zemi, ale jejich přítomnost byla potvrzena v každém z pozemských oceánů s výjimkou toho Severního ledového.

V těchto soustředěných plochách ale končí pouze procento celkového plastového odpadu a lze jen domýšlet, jakou ekologickou paseku rozjíždí pod hladinou zbylých 99 %. Je proto na místě hledat dlouhodobě udržitelné řešení a jedno takové, navržené nizozemským studentem, dává oceánům naději.

Cózar et al. Koncentrace plastového odpadu ve světových oceánech | zdroj: Cózar et al.

Zatímco ale projekt The Ocean Cleanup čeká velká srpnová expedice za účelem zmapovat koncentraci plastu v Pacifiku, odborníky trápí další, doposud spíše okrajově probíraná forma znečištění. Jaká? Rámus!

Řada lidských činností, lodní plavbou a sonary počínaje a podmořskými vrty konče, zahlcuje oceány hlukem, se kterým si řada živočichů neví rady. Jak ukazují výzkumy z posledních let, dopady tohoto hluku jsou dalekosáhlejší, než bylo předpokládáno.

Výmluvným příkladem se stalo tragické období bezprostředně po teroristickém útoku na newyorská Dvojčata 11. září roku 2001. Celkový útlum v dopravě, který se týkal i zmíněné dopravy lodní, se odrazil ve výrazně snížené hladině stresových hormonů, naměřené u tehdejší generace velryb.

Christopher Michel zdroj: Christopher Michel

Právě na velrybách lze vůbec nejlépe doložit účinky lidmi produkovaného lomozu. Nejde jen o to, že by tyto majestátné tvory „nervoval“ – nepřirozený hluk narušuje jejich životy od námluv po samotné potápění, které velryby v cizími zvuky zahlceném prostředí nedokážou správně odhadnout a v panice si způsobí vnitřní krvácení ponorem přílišnou rychlostí nebo do přílišných hloubek.

Velryby zároveň nejsou ani zdaleka jedinými tvory, které lidský rámus ohrožuje: hlukem trpí například delfíni nebo tuleňové. Naše starost o ně přitom nevychází pouze z lásky k přátelskému pískání a roztomilým čumáčkům. Z historie známe až příliš mnoho odstrašujících případů, kdy se nám narušení nějakého ekosystému vrátilo i s úroky...

Zdroje:
NewScientist

Nejnovější články