Každoroční ocenění uděluje Nadační fond na podporu vědy. Jeho vědecká rada hodnotí nejen práci mladých vědeckých talentů jako takovou, ale i jejich osobnost a jejich vnímání vědy.

Mezi pěticí letošních laureátů je antropolog Martin Soukup, který se svému vědeckému oboru věnuje vlastně tak trochu náhodou. Původně totiž studoval elektrotechnickou střední školu a doufal v hereckou kariéru. Jenže pak si jednoho dne, ještě za středoškolských studií, vyslechl antropologickou přednášku, a to se mu stalo osudným.

Ocenění získal za svůj výzkum v Papui-Nové Guinei, kde v údolí řeky Uruwa s kolegou geografem studuje sociální vazby místního obyvatelstva. Udělat si představu o místě, kam jezdí, teď můžete v pražském Náprstkově muzeu. Nedávno se tam otevřela výstava, na níž se podílel. I když z názvu výstavy pojmenované Lovci lebek zrovna příliš nadšený není.

"Spousta lidí si pak spojí Papuu s pozůstatky pravěku a s pocitem, že když tam pojedete, tak vás snědí. Nesnědí, s největší pravděpodobností se vrátíte živá a zdravá. Je to podobné, jako by o nás říkali, že se tu mlátíme cepy," vysvětluje.

Ocenění za fyziku získal Lukáš Palatinus za výzkum velmi malých krystalů. Přestože se jeho objev (zobrazení atomů vodíků pomocí metody tzv. elektronové difrakce) nemusí připadat laikům nijak napínavý, ve skutečnosti jde o natolik zásadní práci, že se jako vůbec první český vědec dostal na titulní stránku prestižního časopisu Science. 

Z biologů si letos vědecká rada Neuronu vybrala Marka Eliáše, jehož výzkum protistů (stále ještě málo prozkoumaných organismů, kterým se nepřesně říká "prvoci) pomáhá odhalit podstatu života na Zemi.

Cenu za matematiku získal Robert Šámal, který zkoumá "jednoznačnost vektorového barvení graf". Zní to složitě? Takhle vysvětluje svou práci: "Grafy jsou matematické objekty, které se dají snadno znázornit jako puntíky na papíře. A mezi nimi si představte spojnice. To mohou být města a silnice, nebo země a hranice, takže poznatky lze využít třeba při plánování železniční sítě, aby spojila co nejvíce obcí a zároveň se na ni spotřebovalo co nejméně materiálu. Ale také to může řešit abstraktnější problém, například jak rozvrhnout paměť počítačů, tedy které informace lze vymazat jako nedůležité a které je nutné uchovat."

Letos poprvé byla cena Neuron udělena také za computer science. Získal ji Daniel Sýkora za práci, kterou jste vlastně mohli spatřit na vlastní oči, pokud jste viděli 3D verzi kresleného filmu Lví král. Usnadnil totiž život animátorům, když automatizoval určité rutinní úkony, což pochopitelně zaujalo amerického animačního giganta Studio Disney.

Nadační fond Neuron podporuje nejen jednotlivé vědce, ale také celé výpravy. Letos v rámci projektu Expedice Neuron vyšle do světa tři nové expedice. Podrobnosti o nich najdete na stránkách Neuronu.