Češi našli v Egyptě unikátní člun starý 4,5 tisíce let

- Člověk autor: red

Česká egyptologie má ve světě mimořádnou pověst a jak to vypadá, svou výjimečnou pozici si hodlá i nadále udržet. Čeští archeologové si připsali na konto v Egyptě další výjimečný objev. Našli unikátní dřevěný člun starý 4,5 tisíce let. Teď už jen zbývá vyřešit záhadu, komu vlastně patřil. 

Část člunu během archeologických a restaurátorských prací

Část člunu během archeologických a restaurátorských prací,zdroj: Archiv Českého egyptologického ústavu FF UK

Významný objev oznámil šéf Českého egyptologického ústavu Miroslav Bárta po pondělním setkání v Káhiře s českým ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem a egyptským ministrem pro památky Mamdúhem Damatím. 

"Právě v tuto chvíli jsme mohli oznámit náš poslední objev, výsledek dlouhodobé práce z loňské sezóny. Jednalo se o unikátní nález člunu, který je víc než osmnáct metrů dlouhý," uvedl Bárta. Unikátní plavidlo pochází podle něj z doby třetí dynastie, tedy přibližně z 27. století před naším letopočtem.

"Navíc člun se nachází v blízkosti hrobky, která více méně pochází z doby slavného stavitele stupňovité pyramidy a panovníka Džosera, takže majitel tohoto člunu a hrobky, ke které patří, musel být naprosto unikátní postavou doby 3. dynastie," dodal Bárta.

Objev vědci učinili loni v Abúsíru na pohřebišti úředníků doby Staré říše nedaleko hrobky, kterou našli již v roce 2009. Jméno majitele hrobky ale kvůli poškození není známé.

Dřevěná prkna člunu byla kdysi spojena dřevěnými čepy, které se stále nacházejí na svém původním místě. Pouštní písek zachoval i rostlinná vlákna, která byla uvázána do silných svazků a lan umístěných uvnitř lodi v místě spojů prken.

"Skutečně se jedná o velmi neobvyklý nález, jelikož lodě takové velikosti a konstrukce byly v této době určeny pouze pro nejvýznamnější členy společnosti, což byly osoby patřící do královské rodiny," uvedl rovněž Bárta.

Bárta s novináři hovořil krátce po skončení schůzky českého ministra zahraničí Zaorálka a egyptského ministra pro památky Damatího. "Je to vůbec poprvé, kdy byla poblíž podobné hrobky nalezena taková loď," řekl českým novinářům Damatí, který ocenil českou expedici a řekl, že mají vždy velmi dobré objevy.

Zaorálek uvedl, že ministra Damatího pozval do Prahy na návštěvu, která by se mohla spojit s konáním velké významné egyptologické výstavy, která je naplánovaná na rok 2019. Měla by se rozkládat na tisíci metrech čtverečních a mělo by na ní být vystaveno 100 až 150 artefaktů.

"Poprvé v historii by čeští egyptologové takto prezentovali i řadu těch objevů, které učinili za poslední desetiletí," uvedl český ministr. "Pan ministr mě ujistil, že z egyptské strany udělají všechno pro to, aby bylo možné poskytnout řadu vykopávek," dodal s tím, že výstava bude mimořádná a její rozsah překročí hranice České republiky.

Šéf české diplomacie by se dnes měl na závěr své návštěvy Egypta setkat ještě s prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a svým protějškem Samím Šukrím. Tématem Zaorálkových jednání v Egyptě je kromě politických a hospodářských otázek také uspořádání velké egyptologické výstavy v roce 2019 v Praze.

Český egyptologický ústav je v současné době jedním z nejprestižnějších světových pracovišť, která se zabývají výzkumem starověkého Egypta. Koncese v Abúsíru jižně od Káhiry představuje tradičně největší českou vědeckou expedici v zahraničí.

Poslední velký objev oznámilo egyptské ministerstvo pro památky loni v lednu, kdy sdělilo, že Češi našli hrobku dosud nedoložené královny Chentkaus III., manželky faraona Raneferefa, který vládl v době páté dynastie, zhruba před 4500 lety.

Tagy: Egypt česká věda egyptologie dějiny a fakta věda a poznání česká archeologie

Zdroje: ČTK