(Aktualizováno, 14. 4. 2023 15:20)

Odstartovala jedna z nejvýznamnějších vesmírných misí tohoto roku. Raketa Ariane 5 vynesla z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně do vesmíru evropskou sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer). Sonda se vydala na osmiletou odyseu sluneční soustavou, aby zjistila, zda oceány ukryté pod ledovým povrchem měsíců Jupitera mohou hostit mimozemský život.

Start k největší planetě sluneční soustavy, původně plánovaný na čtvrtek 13. dubna 14:15 SELČ, řídící centrum letu na poslední chvíli odložilo. Příčinou byl výskyt bouřkových mraků. Další startovací okno se otevřelo v pátek ve 14:14 SELČ a tentokrát už raketa odstartovala.

Poprvé k cizím měsícům

JUICE je dosud nejambicióznější mise Evropské vesmírné agentury ESA a první, která se vydává do vnějších oblastí sluneční soustavy začínajících za planetou Mars. JUICE se stane první sondou obíhající měsíc jiné planety než Země.

Start jste mohli sledovat v přímém přenosu na webu ESA. Anebo na youtubovém kanálu ESA. Nyní se můžete dívat na animaci prvních fází letu.

Ariane 5 vynesla do vesmíru šestitunový náklad. Kromě sondy o hmotnosti 2,4 tuny s sebou vezla rovněž 3,6 tuny paliva, které JUICE využije pro gravitační manévry u Země, Měsíce a Venuše i pro navedení na oběžnou dráhu Jupiteru a Ganymedu.

Sonda se od nosné rakety oddělila půl hodiny po startu. Potom rozvinula solární panely zajišťující napájení vědeckých přístrojů a obslužných systémů. 

We are on the way to #Jupiter and its ocean worlds!

With the critical milestone of solar array deployment completed, we have a mission!

FULL STORY https://t.co/l7cJKFOkvJ#ExploreFarther #DestinationJupiter pic.twitter.com/X7zfa6Lp7R

— ESA's Juice mission (@ESA_JUICE) April 14, 2023

Řídící centrum letu necelou hodinu po startu potvrdilo, že s JUICE navázalo kontakt. „Evropa zahájila misi. Jsme na cestě k Jupiteru,“ píše se v prohlášení centra.

Bestie uctívající Galilea

Vědci a technici ve francouzském Toulouse, kteří strávili roky prací na projektu, byli vzrušeni při pomyšlení, že se rozloučí s tím, čemu říkají „bestie“, píše žurnál Phys.

„Pro JUICE máme připravena dvě velká témata. Prvním je studium toho, čemu říkáme obyvatelná místa. Jsou v okolí planety, jako je Jupiter, místa, kde panují podmínky zajímavé pro život? Proč ne? Vždyť máme indicie, že pod povrchem ledových měsíců se nachází velké množství vody,“ cituje magazín IFL Science Oliviera Witasse, planetárního vědce, který se podílel na přípravě mise.

„Druhým tématem je samotný Jupiter,“ upozorňuje Witass, „což je úchvatná planeta, miniaturní sluneční soustava s mnoha měsíci, prachovými prstenci a obrovským magnetickým polem.“

„Vulkanický měsíc Io a jeho ledoví sourozenci Europa, Ganymed a Kallisto byli prvními měsíci objevenými mimo souputníka naší Země,“ připomíná v žurnálu Phys Cyril Cavel, jeden z projektových manažerů mise JUICE. Proto je na zadní straně sondy připevněna pamětní deska na poctu italskému astronomu Galileo Galileimu, který jako první v roce 1610 spatřil Jupiter i s jeho největšími měsíci.

Vesmírný katapult

Jupiter je od Země vzdálen více než 600 milionů kilometrů. JUICE k němu doletí v červenci 2031. Urazí při tom dvě miliardy kilometrů, přičemž využije gravitaci Země a poté i Venuše k tomu, aby k cíli dorazila co nejdřív. „Bude to jako katapult, který sondu urychlí k Jupiteru,“ říká Nicolas Altobelli, vědecký pracovník projektu JUICE.

Solární panely JUICE, které pokrývají plochu 85 metrů čtverečních, jsou největší, jaké kdy byly postaveny pro meziplanetární kosmickou sondu, pojmou velké množství energie.

Let sondy JUICE k Jupiteru. | zdroj: kredit-ESA

Tuto energii bude sonda potřebovat, jakmile překročí „čáru mrazu“ mezi Marsem a Jupiterem, kde by teploty klesají až k minus 220 stupňům Celsia. Pak bude muset sonda JUICE opatrně a citlivě brzdit, aby se dostala oběžnou dráhu kolem Jupitera.

„Budeme manévr sledovat ze Země, aniž bychom mohli cokoliv udělat, pokud selže, mise bude ztracena,“ vysvětluje Cavel.

Žádné velké ryby, ale…

Na oběžné dráze kolem Jupitera uskuteční sonda 35 průletů kolem Europy, Ganymedu a Callisto. Poté vstoupí na oběžnou dráhu Ganymeda, největšího ze tří satelitů, a nakonec se zřítí na jeho povrch.

Kamery, senzory, spektrometry a radary JUICE schopné pronikat skrz led budou zkoumat měsíce, aby určily, zda by mohly být v minulosti nebo v současnosti obyvatelné. Přístroje se nebudou dívat ani tak na zamrzlý povrch měsíců, ale spíš 10 až 15 kilometrů hlouběji – do míst, kde proudí obrovské tekuté oceány. Toto extrémní prostředí by mohlo být domovem jednobuněčných organismů.

„Tato mise nebude schopna objevit velké ryby nebo živočichy,“ upozorňuje generální ředitel ESA Josef Aschbacher. Sonda pomocí svých přístrojů bude pouze hledat podmínky schopné podporovat život, včetně kapalné vody a zdroje energie, které by mohly pocházet ze slapového účinku gravitace Jupitera na své měsíce.

„Měření magnetických signálů by mohlo určit, zda je voda na Ganymedu v kontaktu s jeho skalnatým jádrem, což by umožnilo chemickým prvkům nezbytným pro život rozpustit se ve vodě,“ vysvětluje Nicolas Altobelli.

Mise JUICE má také českou stopu. Do její přípravy se zapojili vědci z brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd, kteří pomocí vlastní kryogenní aparatury otestovali míru tepelného vyzařování speciálního povlaku sondy. A na projektu se podíleli také vědci z Astronomického ústavu, kteří sestrojili prototyp speciálního napájejícího zdroje, informuje agentura ČTK.

A co dál?

Start další mise k Jupiteru nazvané Europa Clipper, kterou připravuje americká agentura NASA, je plánován už na rok 2024. Má se zaměřit na průzkum měsíce Europa.

„Pokud se ale některý z měsíců ukáže jako zvlášť nadějný kandidát pro život, logickým dalším krokem by bylo poslat kosmickou sondu, aby přistála na jeho povrchu,“ podotýká Cavel.