Metastudie, publikovaná v časopise Human Reproduction Update, analyzovala více než 250 studií provedených po celém světě, aby sestavila globální portrét počtů spermií mužů za posledních 50 let.

Její zjištění jsou ponurá.

Dědové na tom byli dvakrát lépe

Při pohledu na data od roku 1973 do roku 2018 výzkumníci zjistili, že počet spermií klesal ročně o 1,2 procenta až do roku 2000, kdy začal klesat ještě rychleji. V minulém desetiletí dosahoval pokles tempa 2,6 procenta ročně.

Metaanalýza, kterou vedl profesor Hagai Levine ze Školy veřejného zdraví Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, je aktualizací výzkumu, který jeho tým provedl v roce 2017.

„Pokles, který teď jsme zjistili, je silný, setrvalý a týká se různých částí světa,“ cituje Levinea deník USA Today v rubrice Science.

Dosud se předpokládalo, že problém plodnosti není tak vážný, že zahrnuje jen muže z ekonomicky vyspělých zemí, ne muže ze subsaharské Afriky, velké části Asie a Latinské Ameriky. Nová metastudie, která kladla důraz na data z těchto oblastí, však ukazuje, že pokles plodnosti je globální.

Nižší počet spermií může být podle vědců indikátorem zdravotních problémů. A to dělá výsledek analýzy ještě znepokojivějším.

Počet spermií není dokonalým měřítkem plodnosti, připouštějí vědci ve studii. Upozorňují však, že existuje práh, pod kterým nízký počet spermií ovlivňuje šance na reprodukci.

Na úrovni globální populace studie naznačuje, že medián počtu spermií klesl ze 104 milionů na 49 milionů na mililitr ejakulátu během pěti desetiletí.

Čiperných buněk, které spolu v rozhodujícím okamžiku svedou závod o vajíčko, tedy mají současní muži v reprodukčním věku o polovinu miň než jejich dědové.

„To znamená, že víc mužů než před padesáti lety bude mít pravděpodobně počet spermií pod prahem plodnosti,“ vysvětluje profesor Levine.

Kanárek v uhelném dole

V současnosti jsou muži považováni za plodné, pokud mililitr jejich ejakulátu obsahuje aspoň dvacet milionů spermií. Ještě u jejich otců přitom lékaři za tuto hranici pokládali čtyřicet milionů spermií.

Za poklesem spermií vědci nejčastěji vidí „všudypřítomné“ chemikálie". Ty se nacházejí v plastech, kosmetice i pesticidech a ovlivňují funkci endokrinního systému.

Jsou to například ftaláty či bisfenol A. Plodnost poškozují také kouření nebo obezita. To vše narušuje naši hormonální rovnováhu a vyvolává reprodukční rozvrat.

S množstvím existenčních hrozeb, kterým lidstvo čelí, a ve světě, kde potravinová nejistota, nadměrná spotřeba a hromadění zdrojů ztěžují život většině lidí, se klesajícími počtu spermií nevěnuje příliš pozornosti. Prioritami jsou degradace klimatu, energie, jaderné zbrojení.

Snižující se plodnost přitom může být indikátorem větších problémů. Když jim však neporozumíme a nebudeme je potírat, bude těžké se s budoucími problémy vypořádat.

„Naše analýza by měla plnit úlohu kanárka v uhelném dole. Máme před sebou vážný problém, který, pokud nebude zmírněn, může jednou ohrozit přežití lidstva,“ varuje profesor Hagai Levine.