Izraelští vědci vyvinuli umělou savčí dělohu. V jejich experimentu oplodněná embrya myší šest dní rostla v laboratorním roztoku mimo tělo samice.

Šest dní nevypadá jako významná doba, u myší to však je třetina celkového doby nitroděložního růstu. Ekvivalentem u lidí by byl podobný růst po první tři měsíce vývoje.

Tak daleko výzkum není. Poprvé se však podařilo zajistit mimoděložní růst už od počátku vývoje plodu u savců.

"Pokud dáte embryím správné podmínky, jejich genetický kód se spustí jako kostky domina, jeden proces spouští ten druhý," řekl Jacob Hanna z Weizmannova institutu pro vědu, který se na výzkumu podílel. "Naším cílem je vytvořit takové podmínky, kdy budeme moct v reálném čase sledovat, jak se procesy postupně spouštějí."

O takový kousek se věda snaží už skoro století. Vývoj embrya mimo dělohu by umožnil lépe pochopit, jak vzniká nový život – a také by znamenal naději pro léčbu nemocí vývoje, stejně jako šanci pro některá neúmyslně ukončená těhotenství.

Umělá děloha, která dokáže ubytovat lidský plod do doby, než bude zralý pro inkubátor může zachránit mnoho životů. Nyní většina porodů před pátým měsícem těhotenství končí smrtí. 

Chemie pro život

Zatímco dosud se snahy o záchranu plodu zaměřovaly na předčasné porody, Izraelci jdou na období vývoje plodu z opačného konce. Autoři studie vzali mladá embrya, která se skládají pouze z několika stovek buněk, a umístili je do řízených podmínek laboratorních baněk plných specifických roztoků.

Cílem experimentu, který vědci popisují v časopisu Nature, bylo simulovat podmínky uvnitř dělohy co do chemického složení, obsahu kyslíku a oxidu uhličitého, ale například i tlaku.

Embrya hlodavců plynule rostla prvních šest dní vývoje. Poté jim stísněné podmínky baněk přestaly stačit, a tak byl experiment ukončen.

Nyní se výzkumníci zaměří na možnosti dalšího růstu, který by navíc snižoval nutnost reálné biologie. Autoři doufají, že namísto skutečné krve si časem vystačí s krví syntetickou a embryo bude možné získat i z kmenových buněk.