Lidstvo postupně odkrývá tajemství vesmíru. Přesto je to pro nás pořád prostor plný záhad. S tím, jak pronikáme do jeho hlubin, staví před nás nové a nové otazníky. Jeden z nich zahlédl „na vlastní oči“ Vesmírný teleskop Jamese Webba.

Teleskop zachytil v dosud nejdetailnějším pohledu dvě mladé hvězdy nacházející se 1 470 světelných let od Země v souhvězdí Vela, informuje Goddardovo centrum NASA. Na snímku jsou hvězdy pojmenované Herbig-Haro 46/47 obklopeny diskem materiálu, který hvězdy „krmí“ během jejich miliony let trvajícího růstu.

Dvojice mladých hvězd Herbig-Haro 46/47. Chcete-li je najít, sledujte jasně růžové a červené difrakční hroty, dokud nenarazíte na jejich střed: Hvězdy se nacházejí uvnitř oranžovobílé skvrny. Jsou pohřbeny hluboko v disku plynu a prachu, který podporuje jejich růst. | zdroj: kredit-NASA/ESA/CSA

V obrazu hlubokého vesmíru se však dole uprostřed objevil oranžový objekt červené barvy ve tvaru obřího otazníku (detail na náhledovém snímku). Obklopený galaxiemi všech barev a tvarů působí jako vzkaz „z jiného světa“.

Že by se nás vesmír na něco ptal? A na co?

Vysvětlení „vesmírné otázky“ astronomové teprve hledají. Oranžová barva otazníku každopádně napovídá, že objekt je vzdálený. A jeho tvar?

Hvězdy to nejsou. A co tedy?

„Patrně to je vzdálená galaxie, možná galaxie, které na sebe nějak reagují, a tím vytvářejí zaoblený tvar připomínající otazník,“ píší ve svém vyjádření pro magazín Space zástupci Space Telescope Science Institute (STScI) v Baltimoru – organizace, která řídí vědecké operace Webbova teleskopu.

„Je to poprvé, co jsme takový objekt spatřili. K tomu, abychom s jistotou zjistili, co je zač, budeme potřebovat další sledování… Webb nám ukazuje mnoho nových, vzdálených galaxií, a tak nás čeká spousta nové vědy,“ upozorňují experti z Baltimoru.

Webbův teleskop nám na určité otázky poskytuje odpovědi jiné otázky však objevuje. Tuto realitu ve svém tweetu připomíná Daisy Dobrijevičová.

Is the James Webb Space Telescope finding more questions than answers?
If you look carefully at the latest image of Herbig-Haro 46/47 you’ll see a giant cosmic question mark…
NASA, ESA, CSA. Image processing: Joseph DePasquale (STScl). Inset added by me #jwst #spacephoto pic.twitter.com/hltp27MPtX

— Daisy Dobrijevic (@DaisyDobrijevic) July 28, 2023

Matt Caplan z Illinoiské státní univerzity v magazínu Space předpokládá, že v otazníku se skrývá splynutí dvou galaxií. „Horní část otazníku by mohla být součástí větší galaxie, která je narušena slapovými silami,“ říká tento astrofyzik.

„Vzhledem k barvě některých jiných galaxií v pozadí se to nezdá jako nejhorší vysvětlení. Navzdory tomu, jak chaotické se slučování galaxií jeví, jsou dvojité laločnaté objekty se zakřivenými chvosty, které se od nich vzdalují, ve vesmíru poměrně typické,“ upřesňuje vědec.

Caplan připouští, že existuje spousta dalších vysvětlení, ale hvězdy vylučuje kvůli chybějícím defrakčním hrotům, které se na snímcích teleskopu u zářících hvězd objevují.

Webbovo základní zrcadlo se skládá z šestiúhelníkových segmentů, z nichž každý obsahuje hrany, proti kterým se světlo ohýbá. A to vytváří šest jasných a dlouhých hrotů, které u hvězd vidíte.

Vesmír, jak jsme ho zatím neviděli

Webbův teleskop už zaznamenal v dechberoucích detailech řadu vesmírných objektů. Se záhadným otazníkem nic nekončí. Další ohromující snímky budou následovat.

Nejdokonalejší zařízení svého druhu je schopno zobrazovat objekty v blízké infračervené oblasti s vysokým rozlišením, což mu umožňuje nahlédnout do vzdálených končin vesmíru a spatřit galaxie vzdálené až 13,4 milionu světelných let. Tyto galaxie existovaly pouhých 420 milionů let po Velkém třesku.

STScI na svém webu píše, že v prvním roce provozu tohoto teleskopu bylo zveřejněno více než 750 vědeckých publikací využívajících jeho data.