K takovému závěru dospěla metastudie publikovaná v žurnálu Nature. Posuzovala výsledky 258 dřívějších výzkumů zkoumajících migraci více než 12 tisíc druhů živočichů, rostlin a mikroorganismů. Výsledkem je první databáze jejich pohybů po planetě nazvaná BioShifts.

Ryby jsou rychlejší než suchozemci

Vědci ve své studii zjistili, že suchozemská zvířata se přibližují pólům tempem několika metrů za rok. Hmyz, který migruje snáze, urazí ročně od rovníku 18,5 kilometru.

Z velkých živočichů vykazují vyšší tempo ti, kteří žijí v moři. K pólům se blíží v průměru ročním tempem šesti kilometrů.

Rozdíl mezi suchozemskými a vodními živočichy vysvětlují biologové ve studii dvěma zásadními důvody.

Za prvé – vzduch vede teplo zhruba 25krát hůře. Zvířata na souši proto mohou snáz regulovat tělesnou teplotu. A za druhé – půda je vlivem zemědělství členěna. Suchozemcům se proto do cesty do chladnějších míst staví překážky.

Metastudie upozorňuje na to, že lidé si stěhování druhů většinou nepovšimnou, pokud se nevěnují rybolovu.

Výzkumníci připouštějí, že výsledky jejich databáze nejsou vyčerpávající. Podařilo se jim postihnout pouze 0,6 procenta známých druhů života na Zemi.

Je to nicméně první krok k detailnějšímu pochopení vztahů jednotlivých druhů a prostředí, v němž žijí. A také snad posun k souhrnnější databázi sledující proměnu biomů v reálném čase.

Na řadě je člověk

Navzdory pomalému tempu pohybu u suchozemských tvorů je ovšem trend zjevný – velká část druhů se vzdaluje tropům. Nabízí se tak samozřejmě otázka, nakolik budou tomuto trendu pod vlivem globálního oteplování podléhat lidé.

Budou lidé následovat zvířata? | zdroj: Profimedia

V mnoha oblastech planety může v budoucnu vzniknout smrtící kombinace vysoké vlhkosti vzduchu a vysoké teploty. Vzhledem k tomu, že při vysoké vlhkosti přestává u lidí fungovat pocení sloužící k ochlazování, teplota nad 35 stupňů Celsia ve stínu může být doslova vražedná.