Nebe nad Českem rozzářil meteor, svítil jak Měsíc v úplňku
10. 11. 2020 – 14:08 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:
Česko navštívil neobvykle jasný meteor. Jeho úlomky patrně dopadly na zem.
Mimořádně svítivý meteor prořízl v neděli osmého listopadu oblohu nad severem Čech. Většině lidí však jeho galapředstavení krátce po šesté hodině odpoledne zůstalo utajeno. S výjimkou několika míst ho zakryla hradba mraků.
Vesmírné těleso začalo svítit ve výšce 88 km nad Hejnicemi v Jizerských horách, informuje web Astronomického ústavu Akademie věd. V té době se pohybovalo rychlostí 16 kilometrů za sekundu. Po strmé dráze pokračovalo v letu jihovýchodním směrem a postupně zjasňovalo.
Světelná show nad Jizerkami
Maximální jasnost vesmírné horniny odpovídala jasnosti Měsíce v úplňku (tak svítivým úkazům se říká bolidy). V této fázi letu se také meteoroid v atmosféře zbrzdil a rozpadal se, pokračuje zpráva ústavu.
Celou světelnou dráhu dlouhou 70 kilometrů uletěl vesmírný posel za pět sekund a pohasl ve výšce pouhých dvacet kilometrů nad jižní částí Jizerských hor. Jeden větší úlomek a víc malých, řádově desetigramových a gramových úlomků, mohlo dopadnout na zemský povrch, odhadují astronomové z ústavu.
Pro inverzní počasí na velké části Česka zůstal meteor pro většinu obyvatel skrytý hustou vrstvou nízké oblačnosti. Našla se ale místa, kde bylo alespoň částečně jasno. Několik náhodných svědků poslalo o bolidu hlášení.
Meteoroid je obvykle úlomek komety (těleso z ledu a prachu obíhající hvězdu), nebo planetky (asteroidu), který se při vstupu do atmosféry změní na meteor – jasné světlo procházejícím oblohou. Většinou shoří, někdy se rozpadne a jeho úlomky dopadnou na Zem jako meteority. Jen ve vzácných případech zemské gravitaci uniká.
Meteoroid každopádně zaznamenaly přístroje, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu v Ondřejově.
Z těchto fotografických a video záznamů bylo možné podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho trajektorii ve sluneční soustavě. " Dráhu bolidu jsme dopočítali dráhu bolidu," potvrdil tiskový tajemník ústavu Pavel Suchan.
Kromě toho astronomové získali informace o složení a struktuře původního meteoroidu. Bylo to kamenné těleso o hmotnosti dvaceti kilogramů.
Budiž meteorit! Víme, kde ho hledat
Země je vlastně nepřetržitě bombardována vesmírným kamením. Astronomové odhadují, že den, co den vstupují do zemské atmosféry miliony meteorů.
Většina z nich není větší než zrnko písku a v ovzduší shoří, aniž bychom to zaznamenali. Zbytek, který dopadne na zem, způsobí, že planeta každoročně přibere o zhruba 150 tisíc tun meteorického spadu. Meteor EN081120 nad Jizerskými horami k tomu nejspíš přispěl dalšími gramy.
Oslnivé světlo, které na obloze vyzářil byla vlastně energie plynů v ovzduší naší planety. Kámen z vesmíru předal pohybovou energii atomům plynů, a ty se jí potom zbavily formou fotonů - nositelů světla.
Astronomové v Česku zaznamenávají bolidy rychlými fotometry. Tyto přístroje, které jsou součástí kamer, registrují bolidy v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho rozpadu během průletu atmosférou.
Díky tomu astronomové vymezili oblast, kde by mělo několik menších úlomků meteoroidu, tedy meteority, na zemském povrchu ležet.
Astronomové také vypátrali místo odkud kámen přiletěl – byl částí asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek ve sluneční soustavě, který se nachází v oblasti mezi drahami Marsu a Jupitera. Takový meteorit s 'rodokmenem' je mimořádně cenný. Proto také astronomové oblast jeho dopadu tají
Mimochodem, v roce 1959 jako první na světě vypočítal dráhu pozorovaného bolidu český astronom Zdeněk Ceplecha. Na základě jeho výpočtu byly později čtyři úlomky meteoritu skutečně nalezeny. Právě tento úspěch podnítil projekt sítě bolidových kamer v Česku.