Dva vesmírné teleskopy spojily své síly a zobrazily kupu galaxií vzdálenou 4,3 miliardy světelných let od nás na patrně nejbarevnějším snímku hlubokého vesmíru, jaký kdy byl pořízen.

Vidíme na něm úchvatnou scenérii žlutě, červeně a modře blikajících galaxií rozprostřených napříč vesmírem.  

Působivá krajina galaxií

Snímek využívá data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba a Hubbleova vesmírného dalekohledu. V různých vlnových délkách odhaluje hvězdy a galaxie v mohutné kupě MACS0416.

Srovnání kupy galaxií MACS0416, jak ji viděl Hubbleův teleskop ve viditelném světle (vlevo) a Vesmírný dalekohled Jamese Webba v infračerveném světle (vpravo). Na obou snímcích jsou stovky galaxií, avšak na Webbově snímku jsou vidět galaxie, které jsou na Hubblově snímku neviditelné nebo jen málo viditelné. Je to proto, že Webbův infračervený dalekohled dokáže odhalit galaxie, které jsou pro Hubbla příliš vzdálené nebo zaprášené. | zdroj: kredit-NASA/ESA/CSA/TScI

Zatímco Webb zaznamenává infračervené světlo neviditelné pro člověka, Hubble sleduje viditelné světlo. Výsledný panchromatický snímek vytváří barvy, které astronomům pomáhají měřit obrovské vesmírné vzdálenosti.

„Kupě galaxií MACS0416 říkáme vánoční stromeček, a to jak pro její barevnost, tak kvůli blikajícím světýlkům, která v ní nacházíme. Všude vidíme nějaké přechodné jevy,“ cituje web NASA astrofyzika Haojinga Yana z University of Missouri v Columbii, hlavního autora studie popisující poznatky z unikátního pohledu do hlubokého vesmíru, která byla publikována ve vědecké databázi arXiv.

Kolem nažloutlé linie světel, která tvoří galaktickou kupu MACS0416, je zřetelně vidět krajina galaxií v modré a červené barvě. Nejmodřejší jsou galaxie, které většinou pocházejí z Hubbleových dat. Jsou jednak nejblíže Zemi, jednak jsou nejrušnějšími ohnisky tvorby hvězd.

Červenější galaxie jsou mnohem prašnější a také vzdálenější. Vidíme je díky infračerveným přístrojům teleskopu Jamese Webba, které mohou zaznamenat tepelné stopy pronikající skrz oblaka prachu.

Co ukázala kosmická lupa

Na snímku jsou patrné soustředné kružnice zakřivené kolem kupy galaxií. Jsou to objekty ležící daleko vzadu. Zvětšilo je obrovité gravitační pole kupy.

Kupa plnila roli čočky v dalekohledu. Vyvolala jev nazývaný gravitační čočkování, který nastává, když masivní objekt v popředí deformuje prostor kolem sebe a ohýbá světlo objektů za ním. Výsledek tohoto náhodného uspořádání, které objekty zvětšuje a někdy i odhaluje, se označuje jako „kosmická lupa“.

Obří hvězda Mothra (červená, ve výřezu) zvětšená „kosmickou lupou“. | zdroj: kredit-NASA/ESA/CSA/TScI

Jedním z těchto zvětšených objektů na novém snímku je obrovská hvězda nazvaná podle radioaktivního monstra podobajícího se můře Mothra.

Podle NASA je Mothra zvětšena nejméně 4 000krát. Vědci ji popisují ve studii, která vychází v listopadovém magazínu Astronomy & Astrophysics.

„Celý obraz se vyjasnil až po spojení dat z Webbu s daty z Hubbla,“ upozorňuje na webu NASA Rogier Windhorst, profesor astronomie na Arizonské státní univerzitě, který studii vedl.