Covid působí na mozek. U lidí, kteří nemoc prodělali, odhalují mozkové skeny abnormality.

Profesorka Jessica Bernardová z Univerzity Texas A&M, upozorňuje, že i mírná forma covidu má dopad na mozek. A není jasné, jak dlouho tento vliv trvá. Tato odbornice na lidské stárnutí dokonce varuje, že covid může urychlovat některé degenerativní choroby spojené se stárnutím mozku.

S covidem mizí šedá kůra mozková

„Když se objevily důkazy, že covid může ovlivňovat tělo a mozek ještě několik měsíců nebo déle po infekci, můj výzkumný tým se začal zajímat o to, jaký vliv má na proces stárnutí," píše Bernardová v článku pro deník The Conversation.

Vědkyně v něm upozorňuje na studii oxfordských vědců, publikovanou na webu medRxiv, která vychází z údajů od 45 tisíc jedinců uložených v britské databázi UK Biobank. Její tým srovnával data lidí, kteří prodělali covid s daty těch, kteří se mu vyhnuli. Ohled přitom bral i na další faktory, jako je pohlaví, předešlé zdraví nebo třeba finanční status.

Na konci se ukázalo, že v šedé kůře mozkové lidí, kteří prodělali covid, je rozdíl vůči lidem, kteří covid neprodělali. Tloušťka její tkáně v oblastech mozku známých jako frontální a temporální laloky byla ve skupině lidí, kteří prošli covidem nižší než ve skupině, která covid na vlastní kůži nepoznala.

Dalším nepříjemným zjištěním je, že míra změn je v zásadě stejná jak u lidí, kteří měli vážný průběh covidu, tak u těch, kteří měli průběh mírný. To znamená, že dopad nemoci na mozek je v podstatě stejný a nezáleží na formě nemoci.

Souvislost čistě náhodná?

Části mozku, které jsou covidem postiženy, bývají spojeny s čichovým bulbem. To je část mozku, která předává signály o vůních z nosu do dalších oblastí mozku. Čichový bulbus je propojen s oblastmi spánkového laloku.

Spánkový lalok je často zmiňován v souvislosti s Alzheimerovou chorobou. Nachází se v něm hipokampus – a ten hraje významnou roli v procesu stárnutí. Je klíčový pro krátkodobé uchovávání informací a prostorovou orientaci. Při Alzheimerově chorobě je hipokampus mezi prvními částmi mozku, které utrpí poškození.

Čich je také důležitý pro výzkum Alzheimerovy choroby, protože některé údaje naznačují, že lidé ohrožení touto chorobou trpí částečnou ztrátou čichu. S čichem však také souvisí symptom ztráty čichu, který je příznakem covidu.

Neznamená to nutně, že by covid „urychloval stárnutí“, profesorka Bernardová ale upozorňuje, že je potřebné sledovat další změny v mozcích covidových pacientů. A je možné, že infekce bude mít dopad na jiné tělesné komplikace.

Pokud by důsledkem covidu u milionů lidí bylo to, že část z nich bude dříve čelit stařecké demenci, znamenalo by to komplikaci jak pro pacienta, tak pro zdravotní systémy.

Až poznáme konečný účet za covid…

„Musíme být při výkladu těchto zjištění opatrní, protože je čeká další odborné posouzení. Vzhledem k velkému vzorku údajů lidí před onemocněním a po něm a pečlivému porovnání s lidmi, kteří covid neměli, je však tato studie velmi závažná," píše výzkumnice.

To, že covid jako virové onemocnění může mít vliv na mozek, se ví od první vlny pandemie. Často byla zmiňována ztráta chuti a čichu, anebo zánětlivá reakce organismu na virus, která se odrazila i v mozku. Není to až tak překvapivé, také jiné virové infekce mohou způsobit neurologické problémy. Jenže nejsou tak rozšířeny jako covid. A vyšší množství pacientů s mozkovými problémy naznačuje víc problémů.

Vědci předpokládají, že za vlivem viru na mozek stojí buďto jeho pronikání přímo do mozkové tkáně, anebo nějaký druhotný dopad – třeba autoimunitní reakce, kdy imunita začne pod náporem virové nákazy útočit na mozkové buňky.

Varování profesorky Bernardové před dopadem covidu na degenerativní choroby mozku nelze brát na lehkou váhu, ačkoli smrt z leknutí není na místě.

Je nicméně možné, že konečný účet covidové kalvárie budeme splácet ještě několik desítek let.