Je to pekelný svět, dokonce nejpekelnější svět sluneční soustavy. Nachází se na měsíci pojmenovaném Io podle milenky vládce řeckých bohů Dia.

Povrch tohoto měsíce, který je nehostinnější než Mordor a krouží kolem planety Jupiter, tvoří silikáty železa. Z nich vyčnívají až kilometry vysoké kužele sopek, mezi kterými se proplétají žhavé a bouřlivé lávové proudy.

Měsíc provrtaný sopkami

Na Io, který měří v průměru 3 643 kilometrů (je tedy srovnatelný s naším Měsícem) soptí čtyři stovky vulkánů. Nad jeho povrchem vytvářejí sopečná mračna plná síry a jejích oxidů.

Sonda Juno nám na tento svět poskytla pohled, jaký jsme dosud neviděli, upozorňuje časopis Space.

The JunoCam instrument aboard our #JunoMission acquired six images of Jupiter's moon Io during its close encounter today. This black-and-white view was taken at an altitude of about 1,500 miles (2,500 kilometers). More images will be available soon at https://t.co/mGfITRe57Y pic.twitter.com/9GcamrhxPt

— NASA Solar System (@NASASolarSystem) December 31, 2023

Sonda, kterou americká vesmírná agentura NASA vyslala k Jupiteru před 13 lety zakončila rok 2023 ve velkém stylu. 30. prosince se během 57. oběhu Jupiteru přiblížila k sopečnému měsíci víc než jakákoli jiná družice za posledních dvacet let.

Při průletu ve vzdálenosti přibližně 1 500 kilometrů od povrchu Io, vulkanicky nejaktivnějšího tělesa ve sluneční soustavě, pořídila snímky s úchvatnými detaily.

K zobrazení měsíce použila Juno všechny své kamery – kamery Stellar Reference Unit a JunoCam pořizovaly barevné i černobílé snímky s nejvyšším rozlišením a přístroj JIRAM pomocí infračervených snímků mapoval tepelné stopy.

Io is just incredible. Look at this and its shadow. #JunoMission pic.twitter.com/AEIx5hXdOs

— Grant Tremblay (@astrogrant) December 31, 2023

Sonda zachytila celkem šest pohledů na Io. Účelem blízkého průletu však nebylo jen pořídit neuvěřitelné snímky, ale také shromáždit důležité údaje o Io a jeho vulkanismu.

V zajetí mocných gravitací

„Vědecký tým sondy Juno kombinuje data z tohoto průletu s našimi předchozími pozorováními a zkoumá, jak se sopky na planetě Io mění," vysvětluje na webu NASA Scott Bolton, vědecký vedoucí sondy Juno ze Southwest Research Institute.

„Zjišťujeme, jak časté, jasné a horké jsou erupce, jak se mění tvar lávového proudu a jak aktivita Io souvisí s tokem nabitých částic v magnetosféře Jupiteru,“ říká vědec.

Ilustrace zobrazující krajinu Io s vybuchujícími sopkami. | zdroj: Profimedia

Za titulem nejvulkaničtějšího tělesa sluneční soustavy, který Io patří, stojí obrovská gravitace Jupiteru, nejhmotnější planety sluneční soustavy, i gravitace dalších velkých Jupiterových měsíců – Europy, Ganymeda a Callisto.

Jupiter a zmíněné měsíce vytvářejí slapové síly tak obrovské, že povrch Io stlačují a natahují až o 100 metrů.

Sopky na Io chrlí lávu desítky kilometrů vysoko nad jeho povrch. Některé z částic přitom unikají z řídké a bezvodé atmosféry měsíce a bývají zachyceny magnetickým polem Jupiteru, upozorňují astronomové. Kolem obří plynné planety potom vytvářejí horký torus plazmatu.

Sonda Juno obíhající kolem Jupiteru | zdroj: Profimedia

„To je jen jeden ze způsobů, jak může vulkanismus na Io ovlivnit celou Jupiterovu soustavu a příklad toho, proč jsou data, která sonda Juno shromažďuje, pro planetární vědce tak cenná,“ píše NASA.

Sonda má kolem Io prolétnout ve stejné vzdálenosti ještě 3. února. Data z obou přiblížení mohou dát odpověď na otázku, zda se pod jeho kůrou rozlévá magmatický oceán.

Úplný katalog dosud nezpracovaných snímků sondy z prosince 2023 najdete na webových stránkách mise Juno.