Nejprestižnější matematickou cenu získala poprvé žena
13. 8. 2014 – 16:30 | Člověk | Lukáš Grygar | Diskuze:
Fieldsovu medaili uděluje jednou za čtyři roky Mezinárodní matematický svaz a letos tato pocta, spojená také s odměnou 15 tisíc kanadských dolarů (zhruba tři sta tisíc korun), poprvé připadla ženě. Jde o jasný signál, že zavedené pořádky se konečně mění.
Íránská matematička Marjam Mirzacháníová vystudovala matematiku na Teheránské univerzitě a profesuru získala v kalifornském Stanfordu, kde dnes působí. Ocenění Fieldsovou medailí je považováno za nejvyšší možnou matematickou metu a Mirzacháníové bylo uděleno za její práci v oblasti geometrie, která se týkala konkrétně tzv. Riemannových povrchů.
Vítězství íránské profesorky je přelomové z jednoho prostého důvodu: doposud ho nikdy nezískala žena. Jde tak o další hřebíček do rakve předsudkům, které se s oborem táhnou už od antické matematičky Hypatie. Kdo by měl za to, že ženy musely na svou laureátku čekat tak dlouho, protože v oboru z nějakého tajemného důvodu zaostávají, tomu doporučujeme věnovat pozornost jejich historické zkušenosti.
Je dobré si především připomenout, jak bylo ženám celá staletí upíráno vzdělání i vědecká praxe. Ještě na začátku 20. století nemohly na řadě univerzit nastoupit k vyššímu studiu a bylo jim zapovězeno např. zacházení s dalekohledy. Dnes je většina absurdních omezení pryč a ženy tak staletí mužského náskoku začínají úspěšně dohánět.
Kdo by měl ale za to, že problémy nerovného přístupu jsou dávnou minulostí, toho nepotěší slova legendární astronomky Very Rubin, která považuje setrvačnost v převážně mužském složení řady vědeckých organizací za smutnou připomínku cesty, kterou ještě zbývá urazit.
Už proto je vítězství Marjam Mirzacháníové úspěchem nejenom pro matematiku, ale pro vědu jako takovou. Jak se vyjádřili sami členové výboru, který ocenění uděluje, íránská profesorka není žádnou anomálií, ale zastupuje celou řadu žen, kterým se ve vědě díky lepšícím se společenským podmínkám začíná fenomenálně dařit.