Leonardo da Vinci, génius renesance a tvůrce ikonického obrazu Mona Lisy, měl zřejmě mnohem hlubší geometrické znalosti, než se dosud předpokládalo. Nová studie britského stomatologa Roryho Mac Sweeneyho odhalila, že při tvorbě slavného Vitruviánského muže mohl Da Vinci využít matematický poměr známý jako tetraedrický poměr, který byl oficiálně popsán až v roce 1917.

Vědci z Cambridge a Hebrejské univerzity v Jeruzalémě postavili ChatGPT před jedno z nejslavnějších matematických cvičení starověku — problém zdvojnásobení plochy čtverce — a byli překvapeni, jak AI zadání vyřešila. Ale právě to, že model během řešení udělal chybu, je zajímavější než samotný výsledek. Tento experiment otevírá diskusi o tom, co vlastně znamená „myslet“ u umělé inteligence.

Po desítkách let bádání byl nalezen „svatý grál geometrického dláždění“ – dlaždice, která má třináct stran a připomíná klobouk. Pokud máte kladný vztah k matematice, může být inspirací pro originální dlažbu do vaší koupelny.

Fieldsovu medaili uděluje jednou za čtyři roky Mezinárodní matematický svaz a letos tato pocta, spojená také s odměnou 15 tisíc kanadských dolarů (zhruba tři sta tisíc korun), poprvé připadla ženě. Jde o jasný signál, že zavedené pořádky se konečně mění.