Nejstarší genom moderních lidí pochází z Koněpruských jeskyní

8. 4. 2021 – 6:01 | Člověk | Pavel Jégl | Diskuze:

Nejstarší genom moderních lidí pochází z Koněpruských jeskyní
Lebka ženy nazývaná Zlatý kůň. | zdroj: Profimedia

Genetický výzkum lebky ženy staré nejméně 45 000 let ukázal, že území dnešního Česka obývala dosud nepopsaná migrace moderních lidí do Evropy. Upozornil také na to, že v té době bylo křížení s neandrtálci častější, než se dříve předpokládalo.

Dosud nejstarší genom anatomicky moderních lidí rekonstruovali vědci z lebky ženy pojmenované Zlatý kůň, která žila před více než 45 tisíci lety v Koněpruských jeskyních na území dnešního Českého krasu. Na rekonstrukci této kompletní genetické informace uložené v DNA se podílel Mezinárodní tým vědců, ve kterém pracovali experti z Národního muzea a Přírodovědecké fakulty Univerzity Kalovy.

Starší, než jsme mysleli

V nové studii publikované v Nature Ecology & Evolution vědecký tým popisuje genom z lebky koněpruské ženy jako genetickou informaci anatomicky moderního člověka, který vykazuje delší úseky neandertálské DNA než 45 000 let starý jedinec z Ust‘-Ishim ze Sibiře. Tomu dosud patřil nejstarší moderní lidský genom.

Lebka ženy, známá jako Zlatý kůň, je uložena ve sbírkách Národního muzea v Praze. Byla objevena v polovině minulého století. Tehdejší metody však nebyly schopny stáří nálezu prokázat.

profimedia-0603972147a Další dva pohledy na lebku Zlatý kůň. | zdroj: Profimedia

Počáteční pokusy o odhad stáří lebky Zlatý kůň podle stavby, morfologie lebky naznačovaly stáří nejméně 30 000 let. Po genetické analýze je však zjevné, že žena žila ještě dřív.

Genom, který vědci rekonstruovali, je dosud nejstarší zrekonstruovaný genom anatomicky moderního člověka. Odpovídá populaci, která žila v Evropě před oddělením linie vedoucí k současným obyvatelům Evropy a Asie.

Mísení s neandrtálci

Starobylá DNA neandrtálců a raných moderních lidí nedávno ukázala, že tyto skupiny se mísily kdesi na Blízkém východě poté, co moderní lidé opustili před 50 000 lety Afriku.

Důsledkem mísení je, že všichni lidé mimo obyvatele Afriky nesou přibližně dvě až tři procenta neandrtálské DNA.

V moderních lidských genomech se neandertálské úseky DNA časem zkracovaly, proto mohli vědci jejich délku využít k odhadu, kdy zkoumaný pračlověk žil.

Archeologická data naznačují, že moderní lidé obývali jihovýchodní Evropu už před 47 až 43 tisíci lety, nálezy zachovalých lidských fosilií jsou však vzácné. Máme proto málo znalostí o tom, kdo byli tito raní migranti přicházející do Evropy a jaký byl jejich vztah ke starobylým i současným skupinám lidí, kteří obývají starý kontinent.

DNA určila jinou epochu

Antropologové Petr Velemínský z Národního muzea a Jaroslav Brůžek z přírodovědecké fakulty požádali o spolupráci na genetické analýze lebky Zlatý kůň laboratoř německého Institutu Maxe Plancka. A výsledek spolupráce byl pozoruhodný.

„Nalezli jsme důkazy o kontaminaci analyzované lidské kosti kravskou DNA, což ukazuje, že klih z hovězích kostí, který byl použit v padesátých letech letech ke spojení částí lebky, posouval radiokarbonová data do mladších období, než je skutečný věk fosilie,“ cituje web přírodovědecké fakulty jednoho z autorů studie Cosima Posthe z univerzity v Tübingenu.

Zásadní informaci poskytla právě neandrtálská DNA. Zlatý kůň jí ve svém genomu nesl stejné množství jako zmíněný Ust'-Ishim, ale segmenty s neandertálským původem byly mnohem delší.

„Výsledky naší analýzy DNA ukazují, že Zlatý kůň žil blíže době mísení moderního člověka s neandertálci,“ upozorňuje první autor studie Kay Prüfer.

Tým odhadl, že žena z Koněpruské jeskyně obývala území dnešního Česka v období dva tisíce let po posledním mísení, a je tak stejně stará, patrně však o několik set let starší než Ust'-Ishim, jehož stáří je datováno na 45 000 let.

Vyhnala je sopka?

Paleogenetik Johannes Krause připomíná, že první anatomicky moderní lidé v Evropě nakonec neuspěli. „Stejně jako Ust'-Ishim a dosud nejstarší evropská lebka z Oase 1, ani Zlatý kůň nevykazují žádnou genetickou souvislost s moderními lidmi, kteří v Evropě žili před 40 tisíci lety,“ podotýká ředitel Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v Lipsku.

Příčinou toho, že byla přetržena linie prvních moderních lidí, mohla být podle vědců erupce sopky před 39 tisíci lety. Erupce zle poznamenala podnebí na severní polokouli a snížila šance neandrtálců a raných moderních lidí na přežití v Evropě.

Zdroje:
Nature Ecology & Evolution, PF UK

Nejnovější články