Až donedávna byla za nejstarší důkaz výroby a pití piva ve střední Evropě pokládána amfora nalezená u Kulmbachu v dnešním Bavorsku. Nádoba obsahovala zbytky obilného nápoje z doby před 800 lety před naším letopočtem.

Nová studie však tento historický zápis přepisuje. Čeští badatelé zjistili, že pozůstatky piva obsahuje bronzové vědro pocházející už z devátého století před naším letopočtem. Nádobu objevil v roce 2017 tým archeologů u Kladiny na Pardubicku.

Tekuté zlato pro pravěké štamgasty

Zbytky obsahu vědra z doby bronzové zkoumali vědci z Univerzity Palackého, Masarykovy univerzity v Brně a Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Po důkladné analýze odebraných vzorků dospěli k překvapivému závěru: V nádobě se před třemi tisíci let vařilo prosné pivo s příměsí hořkých bylin.

Bronzové vědro, které před třemi tisíci lety sloužilo k vaření prosného piva s příměsí hořkých bylin. | zdroj: Luděk Vojtěchovský

Studii o „českém“ pivu, které se v české kotlině vařilo už dávné před příchodem prvních Slovanů v době bronzové, publikoval prestižní anglický časopis Archaeometry. Ve svém žurnálu o něm píše také Univerzita Palackého.

„Je to první nález vědra s motivem sluneční bárky z doby bronzové na českém území a zároveň je to nejstarší doklad o výrobě prosného bylinného piva v Evropě. Pravěcí sládci v bronzové nádobě nalezené u Kladiny vařili pivo z prosa, do kterého přimíchávali bylinky,“  cituje univerzitní žurnál jednoho z autorů studie, archeologa Martina Golece.

Bronzové vědro nalezli archeologové na Pardubicku v září 2017, převezli ho do Východočeského muzea v Pardubicích a požádali vědce, aby jim pomohli určit obsah nádoby.

Vědro obsahovalo chemický otisk prosa. Analýza odhalila spektra škrobových zrn, která prošla vařením.

Vědci nejprve připouštěli, že se v nádobě mohl vařit pokrm. Avšak poté se přiklonili k přípravě piva, protože hořký kašovitý pokrm by byl sotva poživatelný.

Bohatě zdobená bronzová nádoba nazývaná situla je už připravena k instalaci do muzejní expozice, kterou bude projektovat architektonické studio Evy Jiřičné.

„Vědro muselo patřit tehdejším elitám, které připravily hostinu s pivní oslavou ve vrcholném létě, tedy zhruba v období dožínek. Samotná nádoba nese vzácný motiv sluneční bárky, kterou táhnou labutě. Sluneční božstvo sedí uprostřed a nechá se vézt po obloze. O tom ostatně pojednává starý evropský mýtus z doby bronzové,“ upozornil Martin Golec.

Inspirace pro dnešní sládky?

Chemik Lukáš Kučera, který se na analýze vzorků z bronzového vědra podílel, je dlouholetým domácím pivovarníkem. Rozhodl se proto v domácích podmínkách uvařit prosné pivo s přídavkem bylin podle postupu pravěkých sládků.

„To pivo blížilo dnešnímu stylu lambik (pivo vystavené divokým kvasinkám a bakteriím létajícím ve vzduchu), ale oproti němu bylo hořčené bylinami. To zase odpovídá současnému pivnímu stylu gruit (pivo s přídavkem pšeničných, ale i tmavých pražených sladů). Bohužel neznáme přesný obsah a poměr jednotlivých bylin. Na základě několika senzorických testů jsem však dospěl k vhodné skladbě použitých bylin a pivo se podařilo uvařit,“ cituje Kučeru žurnál Univerzity Palackého.