Největší sopka sluneční soustavy stojí ve vyprahlé krajině. Kdysi ji ale omývalo moře

1. 8. 2023 – 16:30 | Vesmír | Ladislav Loukota | Diskuze:

Největší sopka sluneční soustavy stojí ve vyprahlé krajině. Kdysi ji ale omývalo moře
Kresba vybuchující marsovské sopky Olympus Mons, která zobrazuje vulkán z výšky 350 kilometrů. Zachycuje ho v pusté krajině. Vědci v novém výzkumu však dospěli k závěru, že sopku oblévalo moře. | zdroj: Profimedia

Vulkán, který zabírá plochu větší než Česko, býval majákem marsovského světa. Dnes se může stát klíčem, který nám odemkne historii rudé planety.

Sopka Olympus Mons je gigant, největší vulkán sluneční soustavy a také její nejvyšší hora. Z okolní krajiny vyčnívá do výše 22 kilometrů a rozkládá se na ploše šestkrát větší než Česko.

Dnes tiše spočívá v pusté marsovské krajině. Kdysi však hora soptila a byla obklopena mořem, podobně jako třeba pozemský vulkán Stromboli. K takovému závěru dospěli geovědci z výzkumné univerzity Paris-Saclay, kteří svůj výzkum popisují ve studii publikované v magazínu Earth and Planetary Science Letters.

Vodní svět prozrazují stopy lávy

Výzkumníci své závěry opírají o analýzu tří štítových sopek na Zemi – na ostrovech Pico, Fogo a Havaj. Na jejich pobřeží popsali podobné ostré srázy jako na Olympus Mons.

Na Zemi tyto srázy vznikají vlivem rozdílného ochlazováním lávy při přechodu ze vzduchu do vody a podle vědců není důvod přepokládat, že by tomu na Marsu bylo odlišně.

„Olympus Mons je morfologicky podobný aktivním vulkanickým ostrovům na Zemi, kde se na přechodu moře a vzduchu objevují velké zlomy svahu v reakci na viskozitu lávy,“ píše ve studii tým vedený geologem Anthonym Hildenbrandem.

Na to, že na Marsu tekla voda, ukazují mimo jiné vyschlá řečiště dávných řek. Není ale jasné, kolik vody na Marsu existovalo a jak vypadalo dávné marsovské klima.

Někteří vědci se domnívají, že většinu plochy Marsu v minulosti pokrývaly ledovce, pod kterými tekly řeky.

Předěl, který najdeme na úpatí Olympus Mons, však podporuje existenci Marsu jako světa s tekoucí povrchovou vodou. Aspoň v období, kdy Olympus Mons soptila. A stáří lávových proudů, datované do doby před 3,7 až 3 miliardami let, napovídá, kdy tamní oceán mohl existovat.

Klíč k poznání rudé planety

Vědecký tým pařížské univerzity identifikoval podobné rysy na další marsovské vulkanické hoře Alba Mons, která se nachází 1 500 kilometrů od Olympus Mons. To by mohlo znamenat, že vody někdejšího přízračného oceánu vyplňovaly rozsáhlou plochu Marsu.

Mapování podobných terénních útvarů by mohlo pomoci určit výšku někdejšího marsovského oceánu a stopovat jeho vývoj v průběhu času. Mars nemá deskovou tektoniku, jeho sopky proto zůstávají na stejném místě. Různá výška různě starých lávových proudů by ale mohla ukazovat na měnící se výšku oceánu.

Olympus Mons nám proto může pomoci poznat, jak se mokrý Mars změnil na vyprahlou planetu.

Zdroje:

Nejnovější články