Záběry pořízené sondou Mars Express působí epicky až děsivě.

Na nových fotografiích (tady) sonda Mars Express zachytila dvě hluboké jizvy na povrchu Marsu, které tvoří západní část Valles Marineris (česky Údolí Marineru – pojmenované po družici Mariner 9, která jej v roce 1971 poprvé nasnímala).

Oblast Titonium Chasma, ze které pohází náhledový snímek | zdroj: kredit-ESA

Valles Marineris je známé také jako marsovský Grand Canyon. V porovnání s tím pozemským je však desetkrát delší, dvacetkrát širší a pětkrát hlubší. Je dlouhé 4000 kilometrů, široké 200 kilometrů a jeho hloubka na některých místech dosahuje až 7 kilometrů.

Tento gigantický kaňonový systém by na Zemi překlenul vzdálenost od severního cípu Norska po jižní cíp Sicílie.

Mars Express, která pořídila snímky, krouží po oběžné dráze Marsu od roku 2003. Fotí povrch rudé planety a zkoumá její atmosféru i minerály.

Pohled ze sondy Mars Express na Valles Marineris v oblasti Tithonium_Chasma. | zdroj: kredit-ESA

Okno do dějin Marsu

Kaňony Valles Marineris patrně vznikly posuvem tektonických desek.

„Tektonické desky už na Marsu nejsou, povrch planety je tvořen jednou ucelenou vrstvou. Právě proto je tento systém kaňonů pro vědce mimořádně zajímavý,“ píše web ESA.

Podrobnější výzkum této oblasti by mohl přiblížit geologii a geologickou historii Marsu.

Sonda Mars Express v ní odhalila minerály obsahující sulfáty. Z toho se dá usuzovat, že kaňony byly kdysi naplněny vodou.

A ještě jednou Valles Marineris v oblasti Tithonium_Chasma z jiného úhlu. | zdroj: kredit-ESA

Údaje z evropské sondy Trace Gas Orbiter, která je společným dílem ESA a ruského Roskosmosu, už dříve naznačily, že voda je v půdě kráterů dodnes.

Kde je vodík, tam je voda

Sonda pomocí ruského instrumentu FREND, který pozoruje neutrony vyzářené z povrchu Marsu, identifikovala vodík. A z vodíku vědci logicky usuzují na vodu.

Oblast s vysokým obsahem vodíku se podle vědců rozkládá na ploše přes 40 000 kilometrů čtverečních, což se blíží rozloze českých krajů.

Astronomové přitom předpokládali, že blízko rovníku se voda na povrchu, ale i těsně pod ním vyskytovat nemůže. Jednoduše proto, že tam jsou vysoké teploty a nízký atmosférický tlak.

Mars s oblastí Valles Marineris (ve středu obrázku). Obrázek se skládá ze 102 snímků pořízených sondou Viking Orbiter letící 2500 kilometrů nad povrchem planety. | zdroj: Profimedia

Trace Gas Orbiter, jejímž úkolem je v atmosféře Marsu hledat stopové prvky (trace gases) života, však překvapila - v rovníkové soustavě kaňonů Valles Marineris těsně pod povrchem vodík zaznamenala.

Přistaneme tam?

Voda na dně kráterů bude mít nejspíš podobu ledu zachyceného v horninách, obdobně jako permafrost na Zemi. Je však záhadou, proč se tato zmrzlá voda nevypaří. Tlakové a teplotní podmínky na rovníku Marsu by měly vzniku takových zásob vody zabránit.

Je možné, že voda je doplňována z nějakého podzemního zásobníku. Její existenci může napomáhat úhel a orientace strmých svahů.

Oblast kaňonů ve Valles Marineris se každopádně jeví jako perspektivní místo pro přistání astronautů.