Průměrná globální teplota dosáhla vloni 14,98 stupně Celsia. Oznámila to v úterý ve své zprávě evropská meteorologická služba Copernicus.

Rok 2023 se tak stal nejteplejším v historii měření a svět se přiblížil na setiny stupně Celsia ke kritickému klimatickému prahu.

Kdo za to může? Fosil a El Niño

Už loňské analýzy naznačily, že rok 2023 bude nejteplejším v historii. Nynější zpráva to potvrzuje. Obsahuje znepokojivá data.

Nárůst globální povrchové teploty vzduchu ve srovnání s průměrem let 1850 až 1900, což je referenční období před průmyslovou revolucí. Vlevo jsou globální teplotní data zobrazená jako pětileté průměry od roku 1850. Vpravo vidíte roční průměry od roku 1967. | zdroj: Kredit-C3S/ECMWF

V roce 2023 průměrná globální teplota o 0,17 stupně překročila dosud platné maximum z roku 2016 a teploty ve světových oceánech rovněž dosáhly nových maxim.

Bezpříkladné teploty způsobila především změna klimatu, kterou pohání spalování fosilu a přispěl k ní také meteorologický jev El Niño, zvyšující teploty v Tichém oceánu, píše Copernicus

Zpráva meteorologické agentury upozorňuje, že každý den v roce 2023 byla globální průměrná teplota alespoň o jeden stupeň vyšší než odpovídající den v předindustriálním období 1850 až 1900. To se stalo poprvé v historickém záznamu.

Odchylky přízemní teploty vzduchu pro rok 2023 vzhledem k průměru referenčního období 1991-2020. | zdroj: Kredit-C3S/ECMWF

Dva dny v listopadu byly dokonce poprvé o více než dva stupně teplejší než v době před více než 150 lety. Loňský červenec, srpen a prosinec byly přitom nejteplejší měsíce v historii měření.

Jako kostky domina

„Rok 2023 byl výjimečný, klimatické rekordy padaly jako kostky domina,“ upozorňuje v prohlášení ke zprávě zástupkyně ředitele služby Copernicus pro změnu klimatu Samantha Burgessová. „Teploty v roce 2023 pravděpodobně překonaly teploty jakéhokoli období za posledních nejméně 100 000 let,“ zdůrazňuje klimatoložka.

Minulá zpráva agentury připomíná, že naposled dosahoval povrch planety nynějších teplot před 125 tisíci lety. Tehdy byla hladina oceánů a moří o 5 až 10 metrů výš. Zátěž oxidu v ovzduší byla na současné úrovni před 4,1 milionu let. V té době byly hladiny dokonce o dvacet metrů výš.

Denní nárůst globální teploty vzduchu při povrchu Země vzhledem k průměru za období 1850-1900, tedy k předindustriálnímu referenčnímu období, pro rok 2023. Graf zvýrazňuje nárůst teploty ve třech rozmezích: 1-1,5 °C (oranžová), 1,5-2 °C (červená) a nad 2 °C (karmínová). | zdroj: Kredit-C3S/ECMWF

„Bezpříkladné hodnoty globální průměrné teploty mořské hladiny byly spojeny s vlnami mořských veder po celém světě, včetně částí Středozemního moře, Mexického zálivu a Karibiku, Indického oceánu a severního Pacifiku i velké části severního Atlantiku,“ stojí v nejnovější zprávě služby Copernicus.

Také v Evropě byly v loňském roce teploty nadprůměrné, září bylo nejteplejším zářím v historii měření. Rok 2023 jako celek byl nicméně pro Evropu „jen“ druhým nejteplejším rokem s teplotou 1,02 stupně nad průměrem let 1991 až 2020. Je to ale jen o 0,17 stupně méně než v roce 2020, který byl nejteplejším evropským rokem v historii měření.

Evropa však dlouhodobě patří k nejrychleji se oteplujícím oblastem Země. V Česku se za posledních 60 let zvýšila teplota o 2 stupně Celsia!

Měsíční průměrná globální koncentrace CO2 (vlevo) a CH4 (vpravo) pro období 2003-2023 (šedá křivka) a 12měsíční průměr (červená křivka). | zdroj: kredit-C3S/CAMS/ECMWF/University of Bremen/SRON.

Vysoké teploty v roce 2023 měly vliv i na rozlohu antarktického mořského ledu, která byla v příslušných ročních obdobích rekordně nízká. Po celém světě bylo rovněž zaznamenáno velké množství extrémních událostí - vln veder, povodní, sucha a lesních požárů.

A příští rok? Bude ještě teplejší

Nasnadě je otázka, jak bude vypadat příští rok. Experti vesměs očekávají, že v něm globální teplota bude ještě vyšší.

Za příčinu meteorologové označují klimatický jev El Niňo, který se projevuje ohříváním hladiny moře a silně se projeví na počátku roku. A pochopitelně i ohromnou nálož hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého, která visí ve vzduchu. Z letošních analýz vyplývá, že je nejvyšší za posledních 14 milionů let!

️2023 saw record lows in Antarctic sea ice extent. Both the daily & monthly extents reached all-time minima in February 2023.

For Arctic sea ice extent, 2023 also ranked among the four lowest years.

Read more in the Global Climate Highlights reporthttps://t.co/i7ZDNIrPvj pic.twitter.com/LNq4jPPNfK

— Copernicus ECMWF (@CopernicusECMWF) January 9, 2024

Kromě toho se nedá čekat, že lidstvo výrazně omezí spalování fosilních paliv. V současnosti vypouštíme do atmosféry každoročně zhruba 40 miliard tun oxidu uhličitého. Rostoucí koncentrace tohoto a dalších skleníkových plynů v atmosféře zesiluje skleníkový efekt, který ohřívá Zemi.

Skleníkové plyny propouštějí záření Slunce směrem k naší planetě, takže dopadne až na zemský povrch. Zpětné záření chladnějšího povrchu Země ale pohltí, a tak zahřívají okolní vzduch.

Bod zvratu se blíží

Zpráva o stavu klimatu, kterou vloni vydal Mezivládní panel pro změnu klimatu IPCC, upozorňuje, že se rychle blížíme ke stavu, který bývá označován za bod zvratu. Je jím nárůst globální teploty o 1,5 stupně Celsia proti předindustriální úrovni.

Tato hodnota, kterou máme podle zprávy dosáhnout v příštím desetiletí, by měla spustit nezvratné změny, jakými jsou třeba masivní tání, růst hladiny oceánů a moří a proměna amazonského pralesa v savanu.