Nekropole pod Pálavou vydala ostatky elity germánského kmene
12. 7. 2023 – 18:01 | Člověk | Nedd | Diskuze:
Vedle hrobu langobardského knížete byl pohřben jeho kůň.
Tým Archeologického ústavu Akademie věd odhalil dosud neznámou část pohřebního areálu v oblasti Mušov-Roviny z první poloviny šestého století. Mezi nově prozkoumanými jsou také hroby vládnoucí elity germánského kmene Langobardů.
Pohřebiště Mušov-Roviny je dosud největší nekropole z doby stěhování národů nacházející se severně od středního toku Dunaje.
Výzkumníci tam letos odhalili a prozkoumali více než 80 hrobů z doby, kdy jižní Moravu osídlil germánský kmen Langobardů. Jen několik desetiletí poté tento kmen střední Evropu opustil a přesunul se do severní Itálie.
„Jsou to rozměrné hrobové jámy s dřevěnou komorovou konstrukcí, mají nosné trámy v rozích a výdřevu po stranách. Přestože byly hroby podle tehdejších zvyklostí krátce po jejich uložení vykradeny, dochovaly se v nich unikátní soubory archeologických nálezů,“ cituje web Akademie věd vedoucí výzkumného týmu Zuzanu Loskotovou z brněnského Archeologického ústavu.
V ženských hrobech archeologové nalezli spony, korálky z náhrdelníků a součásti opasků. „Zajímavým objevem je hrob ženy, kterou pohřbili s bronzovými sponami vykládanými almandiny. Tento polodrahokam se dovážel až z území dnešní Indie,“ upozorňuje Loskotová.
V mužských hrobech se převážně dochovaly zbraně, zejména hroty kopí a šípů, časté byly také parohové hřebeny.
Pozoruhodné jsou objevy pohřbených zvířat, například celých koster psů nebo samostatný hrob koně umístěný v bezprostřední blízkosti jednoho z nejvýznamnějších („knížecích“) hrobů na zkoumaném pohřebišti.
„Naprosto unikátní je objev dvou stříbrných mincí z hrobu na okraji pohřebiště. Jde o mince ostrogótských králů Theodoricha Velikého a Athalaricha z první poloviny šestého století ražené v Ravenně, které dosud na našem území nebyly nikdy nalezeny. Svědčí o tom, že zdejší langobardská elita udržovala čilé kontakty s oblastí severní Itálie,“ upozorňuje Loskotová.
„Letošní objevy potvrzují, že oblast ležící pod Pálavskými vrchy byla jedním z významných mocenských center na politické mapě střední Evropy první poloviny šestého století,“ píše se na webu Akademie věd.