Nobelovu cenu za chemii letos získaly francouzská mikrobioložka Emanuelle Charpenteriová a americká biochemička Jennifer Doudnaová. Královská švédská akademie věd tak ocenila jejich podíl na vývoji 'genetických nůžek'.

Genetické nůžky (CRISPR-Cas9) umožňují editovat geny, a tak upravovat genom (soubor genetických informací organismu). 

Technologii je možné uplatnit jako u lidí, tak zvířat i rostlin. Je do ní vkládána naděje na léčbu dědičných chorob. Systém opravující základní stavební kameny lidského těla by mohl v první řadě pomoci léčit některé typy krevních poruch i rakoviny (samotný nádor není dědičný, avšak dědí se dispozice k jeho vzniku).

CRISPR lze zjednodušeně popsat tak, že lékař-genetik odstraní (odstřihne) některé lidské buňky. Potom upraví jejich DNA (deoxyribonukleovou kyselinu, která tvoří chromozomy – nositele dědičné informace), aby odstranil poruchu, a vrátí buňky odolné proti nemocem zpátky.

Technologie při tom využívá jednovláknovou  ribonukleovou kyselinu (RNA), jejíž vlákno dovede enzym Cas9 k určitému místu v lidském genomu, které je potřebné vystřihnout.

Inovativní technologii, se kterou lze snadno přepsat genetický kód života, oznámily vědkyně v roce 2012. Od té doby genetici dokázali u pacientů přenést zdravé geny do DNA poničeného rakovinou, opravit chybné geny v lidském embryu, a dokonce vytvořit umělý genom kvasinek, což je možné pokládat za první krok ke stvoření umělého života.

"Tento genetický nástroj, který se dotýká nás všech, má ohromnou moc. Vyvolal revoluci v základním výzkumu, především však otevřel cestu k inovativním plodinám a novátorským léčebnám postupům," píše se ve zprávě Nobelova výboru.

zdroj: YouTube

Nobelova cena za chemii byla poslední ze tří tradičních vědeckých cen pro rok 2020. Týden Nobelových cen otevřela v pondělí cena za lékařství. Dělí se o ni Američané Harvey J. Alter a Charles M. Rice a Brit Michael Houghton za objev a popis viru, který způsobuje hepatitidu (žloutenku) typu C. V úterý Nobelův výbor oznámil držitele cen za fyziku – Rogera Penrose, Reinharda Genzela a Andreu Ghezovou. Ocenění získali za výzkum černých děr.

Ve čtvrtek bude vyhlášena Nobelova cena za za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí se dozvíme jméno laureáta Nobelovy pamětní ceny za ekonomii, kterou uděluje Švédská národní banka a která nepatří mezi ocenění zmíněné ve vynálezcově závěti.