Vědci vytvořili geneticky upravené včely

VIDEO MAGAZÍN - Technologie autor: Ladislav Loukota

Cílem není vytvořit supervčely - zabijácká monstra. Vědci chtějí získat odolnější druh, a tak zachránit nejvýkonnější a nenahraditelné opylovače.

Včela, klíčový opylovač hmyzosnubných rostlin

Včela, klíčový opylovač hmyzosnubných rostlin , zdroj: Profimedia.cz

Syndrom zhroucení včelstev (Colony colapse disorder, CCD) je noční můrou včelařů, biologů a vůbec všech, kteří mají starost o naši planetu. Způsobuje rychlý úhyn včelstva nebo kolonie.

Včely jsou přitom klíčové po opylování rostlin, které jsou důležitou součástí našeho potravního řetězce, a také pro druhovou rozmanitost rostlin.

Pomohou geny

Jeden americký včelař popisuje syndrom takto: "Kontrast mezi normálními zdravými úly a úly zasaženými CCD je patrný na první pohled. Ze zdravých úlů vylétají stovky včel každou minutu, ale úly s CCD vypadají mrtvé. Když otevřete úl, neuvidíte mrtvé včely, bude tam spousta larev, možná i matka, ale směšně málo dělnic."

Před lety měli vědci za to, že by leccos vyřešil zákaz hlavního podezřelého – pesticidů využívajících neonikonitinoidy. Ty jsou sice v množství užívaném pro postřik rostlin přímo neškodné, hrozí však jejich akumulace v organismech včel, která po čase může spustit CDC.

Neonikotinoidy oslabují včely vůči jiným rizikovým faktorům, zejména roztoči známému jako kleštík zhoubný, druhotně proti virózám. Jiné teorie zase zmiňují jako příčinu kolapsu změnu klimatu nebo průmyslové znečištění.

Zákaz neonikotinoidů problém zřejmě nevyřeší. Co můžeme dělat dalšího?

profimedia-0208492234 včelí úl hive frame Včelařka prohlíží úl, zdroj: Profimedia.cz

Zajímavý recept nabízí výzkum Texaské univerzity v Austinu. Univerzitní vědci vyvinuli novou metodu ochrany včel – genetickou modifikaci. Výzkumníci modifikovali symbiotickou bakterii, která žije v trávícím traktu včel, aby byla odolnější vůči pesticidům i patogenům.

Nadějné výsledky

Vědci vytvořili dva kmeny modifikovaných bakterií mikrobioty – jeden zaměřený na vyšší odolnost vůči roztočům, druhý vůči virům. Pak včely naočkovali oběma druhy prospěšných bakterií a pozorovali výsledky. Účinnost se lišila – u virózy se zlepšily vyhlídky, že napadené včely přežijí deset dnů o 36,5 procenta, u roztočů dokonce o 70 procent.

"Je to vůbec poprvé, co někdo zlepšil zdraví včel pomocí genetické modifikace jejich mikrobioty," sdělil v prohlášení spoluautor výzkumu Sean Leonard. "Náš výzkum má přímé pozitivní dopady na zdraví včelstev," dodala vedoucí výzkumu Nancy Moranová.

Výsledky studie vypadají nadějně, avšak není zatím jasné, jak výzkum uvést do praxe. Produkovat symbiotické bakterie lze snadno ve velkém – představa, že včelaři budou očkovat jednu včelu po druhé, je ale nereálná. Dalo by se použít nějaké krmivo, které by doručilo upravené bakterie obyvatelům úlu.

Kdy bude k mání, zatím není známo. Je však chvályhodné, že lidé podali včelám pomocnou ruku.

Tagy: věda a poznání biologie hmyz včely nemoci genetika

Zdroje: Science