Noční oblohu ozáří přízračné světlo zvířetníku

20. 3. 2023 – 3:23 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Noční oblohu ozáří přízračné světlo zvířetníku
Světlo zvířetníku s Venuší. | zdroj: Profimedia

Obloha vás může v nadcházejících nocích překvapit. Krátce po soumraku, po 19. hodině, se nad západním obzorem objeví kužel přízračného světla sahající až 60 stupňů nad obzor.

Říká se mu zvířetníkové (zodiakální) světlo. Připomíná mlhavou pyramidu a vzniká daleko od naší atmosféry. Je to sluneční světlo rozptýlené na částicích vesmírného prachu.

Světlo z vesmírného prachu

V příštích nocích, pokud vám výhled na nebe nezastřou mraky, budou pro sledování světla zvířetníku ideální podmínky. Měsíc bude v úterý 21. března ve fázi novoluní (novu), kdy Slunce svými paprsky zalévá jen jeho odvrácenou tvář. Obloha tedy bude temná.

K tomu je období rovnodennosti, kdy bývá zvířetníkové světlo nejlépe viditelné.

„Když Slunce zapadne, skončí soumrak a obloha ztmavne, nad západním obzorem můžete proti hvězdnému pozadí najít mlhavý kužel neostré záře. Díky sklonu ekliptiky (zdánlivá dráha, po které se během roku pohybuje Slunce po obloze) vůči horizontu se právě v období jarní rovnodennosti zvířetníkové světlo od obzoru nejvíce vyklání, a je tedy večer nejlépe vidět. Stejné podmínky se pak nabízejí na zářijové obloze před rozbřeskem,“ vysvětluje astrofotograf Petr Horálek na webu Astrofyzikální Progresy z Opavy.

Dřívější studie naznačovaly, že většina materiálu ve zvířetníkovém (zodiakálním) oblaku, jehož název je odvozen od zvířetníku (zodiaku nebo zvěrokruhu) – pásu, který obepíná ekliptiku, pochází z prachu komet z Jupiterovy rodiny. 

Data ze sondy Juno však ukazují, že původ prachu v oblaku by mohl pocházet z Marsu, upozorňuje web EarthSky. Tento poznatek popisuje následující video Goddardova centra pro vesmírné lety, jedné z filiálek americké NASA.

Prachová zrnka sledují dráhu ekliptiky, což je také dráha, po které se pohybuje Mars. A Mars je domovem prudkých prachových bouří, o nichž se vědci nyní domnívají, že nějakým způsobem unikly marsovské gravitaci a vytvořily prachové, reflexní světlo, které můžeme pozorovat až ze Země.

Pryč od světelného smogu

Při dobrém počasí a vhodných světelných podmínkách můžete zvířetníkové světlo pozorovat do 24. března, než ho začne rušit svým svitem Měsíc. V kuželu světla bude zářit Venuše, a to ve výšce 60 stupňů nad obzorem.

V Česku bude možné spatřit zvířetníkové světlo ještě od 9. do 22. dubna. Ale jeho sklon vůči obzoru se bude zmenšovat a podmínky k jeho pozorování zhoršovat, upozorňuje Petr Horálek.

Předpokladem, abyste si zvířetníkové světlo mohli vychutnat, je samosebou najít si pozorovací místo co nejmíň znečištěné světelným smogem, tedy co nejdál od měst.

profimedia-0510226820 Zvířetníkové světlo v ilustraci z poloviny 19. století. Světlo fascinovalo lidi už odnepaměti. Nezvyklý a neostrý kužel světla zářící zpoza obzoru na jinak hvězdami poseté obloze, neměl dlouhá léta jasné vědecké vysvětlení. S ním přišel jako první až italský astronom Giovannni Domenico Cassini (1625-1712), který v roce 1683 zmínil teorii o rozptylu slunečního světla na částicích prachu. | zdroj: Profimedia

Zdroje:

Nejnovější články