Nová látka omladila cévní buňky o 50 procent

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Pokud u lidí obvykle příchod nevyhnutelného značí okamžik, kdy začne penzista pobírat starobní důchod, v případě našich buněk je ekvivalentem téhož stav zvaný senescence. Jakmile jej buňka dosáhne, přestává se dělit, mění expresi některých svých genů a obecně ustrne ve svém vývoji. Senescentní buňky jsou takoví buněční senioři, jejichž čas se nemilosrdně nachýlil blíže ke konci. Tedy doteď byly - týmu pod vedením Evy Latorreové z Exeterské univerzity se totiž podařilo koktejlem nových aktivních látek poprvé redukovat, de facto "omladit" senescentní buňky až o padesát procent.

Dodání energie mitochondriím dokáže probudit senescentní buňky. Ilustrační snímek

Dodání energie mitochondriím dokáže probudit senescentní buňky. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Nový výzkum tak především přináší šanci na vznik potenciální praktické aplikace pro "omlazující terapie", respektive snížení chorob v pozdějším věku života. "Jak lidská těla stárnou, staré (senescentní) buňky, které nefungují stejně dobře jako mladší buňky, se uvnitř nich hromadí," uvedla k práci profesorka Lorna Harriesová. Právě tomu by aktuální výzkum mohl jednou snad učinit přítrž.

Čeho však přesně studie dosáhla? Výzkumníci se zaměřili na typ krevních buněk známých jako endotelové buňky. Ty v zásadě tvoří buněčnou vystýlku krevních cév. Jak naše těla stárnou, endotelové buňky se ve stále větším počtu mění na senescentní buňky, čímž se zvyšuje i riziko chorob jako je infarkt či mrtvice. S využitím tří nových, přesně zacílených chemických látek AP39, AP123 a RT01 se však podařilo specificky zaměřit proteiny SRSF2 a HNRNPD odpovědné za sestřih RNA (splicing factor), které hrají klíčovou roli v přeměně endotelových bunk na senescentní.

Látky v zásadě doručily do mitochondrie zacílených buněk alternativní "palivo" ve formě malého množství sirovodíku. Díky tomu se 40 až 50 procent senescentních buněk po aplikaci látek přeměnilo zpátky v endotelové buňky - zjednoduše tedy "omládly", protože začaly znovu v tělních pochodech hrát aktivnější úlohu.

Podruhé za jeden rok

Možná si pamatujete, že to letos není první podobná studie tohoto druhu - v březnu se objevil výzkum, který umazal stárnutí oběhového systému rovněž skrze zaměření na endotelové buňky. Tehdy šlo o studii Harvardovy univerzity a namísto buněk in vitro byla metoda otestována přímo uvnitř těl pokusných zvířat. Také v tomto případě se omlazením endotelových buněk podařilo posílit svalovou vitalitu a efektivitu organismu. 

Jedna vlaštovka jaro nedělá, dvě studie podobného ražení však již naznačují, že cesta vstříc omlazení oběhového systému skrze zaměření na endotelové buňky skýtá velký příslib. Exeterská studie, ačkoliv má daleko od praktického nasazení, sama mluví o tom, že její metody by mohly být základem nové generace léčiv.

Omlazující efekt má samozřejmě k zázraku daleko - spíše než na prodloužení lidského života by mohl prodloužit fázi, kdy jsou naše těla schopna aktivně si života užívat. "(Hromadění senescentních buněk) není jenom efekt stárnutí, je to přímo důvod toho, proč stárneme," dodala k práci profesorka Harrisová, "Dříve jsme se domnívali, že choroby související s věkem, jako rakovina, demence nebo cukrovka, mají každá svou vlastní unikátní příčinu - ale když je stopujeme k jejich kořenům, můžou za ně ve skutečnosti jeden či dva běžné mechanismy."

Radost z "věčného života" je tedy tváří v tvář výsledkům studie rozhodně zatím předčasná - je však znát, že výzkum omlazujících léků není jenom záležitostí snílků. V dohledném horizontu jedné, maximálně dvou dekád si lze rozhodně představit praktické aplikace - za předpokladu, že se neobjeví jiné, nežádoucí účinky.

Až v okamžiku, kdy jsme začali zevrubně studovat syntaxe DNA a moderní simulační kapacity, otevřely se lékařské vědě i nové možnosti ovlivnění biochemie organismu. Teprve další práce navazující na exeterskou a harvadskou studii budou proto muset rozlousknout, nakolik je podobná cesta vstříc omlazování skutečně schůdná.

Původní studie se objevila časopise Aging.

Tagy: dlouhověkost lidské tělo věda a poznání