Nový lék z Harvardu 'omladil' cévy pokusných zvířat

- Technologie autor: Ladislav Loukota

Různé zaručené elixíry nesmrtelnosti jsou tak staré, jako strach ze smrti sám. Čím dál častěji však také moderní věda tvrdí, že je na stopě když ne věčnému životu, tak alespoň dílčímu omlazení organismu. Testování přípravků z dílny vědců Harvardovy univerzity na zvířatech nyní prokázalo, že specificky vytvořené léky mohou umazat vnější znaky cévního stárnutí. V unikátním pokusu se podařilo obnovit růst cév, posílit svalovou vitalitu a efektivitu organismu během fyzické námahy.

Laboratorní myši běhaly jako za mlada. Ilustrační snímek

Laboratorní myši běhaly jako za mlada. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Práce z Harvardovy lékařské školy se zaměřila na snahu zvrátit znaky stárnutí v krevních cévách a krevním oběhovém systému obecně. Klíčem k metodě byla identifikace primárního buněčného mechanismu stojícího za stárnutím svalové tkáně. Jakmile byl odhalen tento proces, vědci navrhli a úspěšně na myších otestovali metody zvrácení procesu pomocí syntetických analogů molekul, které se v našich tělech běžně vyskytují.

První polovina výzkumu postupně zjistila, že k úbytku přísunu krve dochází tím, jak endotelové buňky přicházejí o protein SIRT1.

Jak omladit tepny

Endotelové buňky tvoří vystýlku vnitřní části cév a pro fungování oběhového systému jsou nemálo významné. Postupná ztráta SIRT1 je předcházena ztrátou jiného proteinu NAD+, který slouží k regulaci interakce proteinů a DNA. Význam obou proteinů byl ověřen i pokusem, při němž vědci SIRT1 eliminovali u mladých myší a pozorovali jejich rapidně se horšící stav připomínající zrychlené stárnutí. Významu obou proteinů ve stárnutí se věnovaly již starší studie.

Druhá část studie se pak zaměřila na metodu, s její pomocí by bylo možné SIRT1 nebo NAD+ do těla naopak dodat. Harvardští vědci sáhli po látce NMN alias nikotinamidovému mononukleotidu, který je po chemické stránce "předchůdce" proteinu NAD+.

Po dobu dvou měsíců podávali NMN myším starším 20 měsíců, což je zhruba ekvivalent věku 70 let u lidí. Nejenže v průběhu testu pozorovali omlazení krevního oběhu, ale zvířata o 56 až 80 procent zvýšila také efektivitu svého pohybu. Myši uběhly větší vzdálenost a běžely vytrvaleji, prakticky "jako za mlada". Vedle testování NMN pak proběhl ještě sekundární test, který s dobrými závěry sledoval i suplementaci hydrosulfidem sodným alias HaHS.

"Objevili jsme způsob, jak zvrátit vaskulární stárnutí pomocí posílení přítomnosti přirozeně se vyskytujících tělních molekul, s nimiž posilujeme fyziologickou odpověď na cvičení," sdělil v tiskové zprávě hlavní autor studie, profesor David Sinclair z katedry genetiky Harvardovy univerzity, "Naše metoda stimuluje růst krevních cév a zvyšuje odolnost i vytrvalost u myší. Potenciálně může vést k terapiím u lidí, které by se zabývaly spektrem nemocí pramenících z cévního stárnutí."

Zatím jenom u myší

Metoda tedy neřeší zkracování telomerů či jiné genetické zdroje našeho stárnutí. Rozhodně neslibuje věčný život - potenciálně by však stále mohla vést k plnohodnotnějšímu a aktivnějšímu životu ve vyšším věku. Atrofování svaltsva včetně tkání tvořících tepny a cévy je jedním z nejviditelnějších příznaků stárnutí. Snížení míry krevního oběhu má vliv na okysličování organismu, a tak přímo i na snížení fyzické aktivity. Tento proces lze zpomalit aktivním cvičením, i to ale nakonec ztrácí efektivitu.

Sekundárně může navíc svalové stárnutí vést i k řadě nemocí srdce a mozku, potažmo i zraněním způsobeným sníženou pohyblivostí. Pokud bychom oproti tomu mohli jednoduchými suplementy udržovat svaly aktivní i po padesátce, zřejmě bychom posunuli jak průměrný věk dožití, tak i schopnost věnovat se až do konce aktivnímu životu.

Jako obvykle je však třeba varovat, že prozatím pozitivní výsledky omlazení oběhového systému potvrdily pouze testy na zvířatech - jmenovitě na myších. Ačkoliv jde stále o savce, organismus myší je výrazně jednodušší a řada slibných léků, které báječně fungovaly u nich, nakonec při pozdějších testech u lidí nedosahovaly ani zdaleka stejných výsledků.

Co hůře, suplementy NMN a NaHS by mohly v nenulovém počtu případů naopak stav organismu zhoršit - jejich zvýšení činnosti organismu by totiž v nesprávném načasování při rozvoji rakoviny mohlo postup nemoci agresivně urychlit. Nejde tedy rozhodně o všelék.

Přesto mají vědci z Harvardu momentálně důvod k optimismu - ačkoliv sami rovněž varují před zobecňováním omlazených myší na lidi, výsledky studie je natolik překvapili, že sami momentálně usilují o schválení klinických testů látky na lidech. Ty jsou údajně již v první přípravné fázi. Pokud by vše dopadlo dobře, během pěti let bych se senioři mohli dočkat pilulky, která jim vrátí energii do prodlouženého života.

Studie byla publikována v Cell, informace o výzkumu shrnuje také tisková zpráva Harvardu

Tagy: dlouhověkost genetika zdraví a životní styl věda a poznání

Zdroje: vlastní