Práce z Harvardovy lékařské školy se zaměřila na snahu zvrátit znaky stárnutí v krevních cévách a krevním oběhovém systému obecně. Klíčem k metodě byla identifikace primárního buněčného mechanismu stojícího za stárnutím svalové tkáně. Jakmile byl odhalen tento proces, vědci navrhli a úspěšně na myších otestovali metody zvrácení procesu pomocí syntetických analogů molekul, které se v našich tělech běžně vyskytují.

První polovina výzkumu postupně zjistila, že k úbytku přísunu krve dochází tím, jak endotelové buňky přicházejí o protein SIRT1.

Jak omladit tepny

Endotelové buňky tvoří vystýlku vnitřní části cév a pro fungování oběhového systému jsou nemálo významné. Postupná ztráta SIRT1 je předcházena ztrátou jiného proteinu NAD+, který slouží k regulaci interakce proteinů a DNA. Význam obou proteinů byl ověřen i pokusem, při němž vědci SIRT1 eliminovali u mladých myší a pozorovali jejich rapidně se horšící stav připomínající zrychlené stárnutí. Významu obou proteinů ve stárnutí se věnovaly již starší studie.

Druhá část studie se pak zaměřila na metodu, s její pomocí by bylo možné SIRT1 nebo NAD+ do těla naopak dodat. Harvardští vědci sáhli po látce NMN alias nikotinamidovému mononukleotidu, který je po chemické stránce "předchůdce" proteinu NAD+.

Po dobu dvou měsíců podávali NMN myším starším 20 měsíců, což je zhruba ekvivalent věku 70 let u lidí. Nejenže v průběhu testu pozorovali omlazení krevního oběhu, ale zvířata o 56 až 80 procent zvýšila také efektivitu svého pohybu. Myši uběhly větší vzdálenost a běžely vytrvaleji, prakticky "jako za mlada". Vedle testování NMN pak proběhl ještě sekundární test, který s dobrými závěry sledoval i suplementaci hydrosulfidem sodným alias HaHS.

"Objevili jsme způsob, jak zvrátit vaskulární stárnutí pomocí posílení přítomnosti přirozeně se vyskytujících tělních molekul, s nimiž posilujeme fyziologickou odpověď na cvičení," sdělil v tiskové zprávě hlavní autor studie, profesor David Sinclair z katedry genetiky Harvardovy univerzity, "Naše metoda stimuluje růst krevních cév a zvyšuje odolnost i vytrvalost u myší. Potenciálně může vést k terapiím u lidí, které by se zabývaly spektrem nemocí pramenících z cévního stárnutí."

Zatím jenom u myší

Metoda tedy neřeší zkracování telomerů či jiné genetické zdroje našeho stárnutí. Rozhodně neslibuje věčný život - potenciálně by však stále mohla vést k plnohodnotnějšímu a aktivnějšímu životu ve vyšším věku. Atrofování svaltsva včetně tkání tvořících tepny a cévy je jedním z nejviditelnějších příznaků stárnutí. Snížení míry krevního oběhu má vliv na okysličování organismu, a tak přímo i na snížení fyzické aktivity. Tento proces lze zpomalit aktivním cvičením, i to ale nakonec ztrácí efektivitu.

Sekundárně může navíc svalové stárnutí vést i k řadě nemocí srdce a mozku, potažmo i zraněním způsobeným sníženou pohyblivostí. Pokud bychom oproti tomu mohli jednoduchými suplementy udržovat svaly aktivní i po padesátce, zřejmě bychom posunuli jak průměrný věk dožití, tak i schopnost věnovat se až do konce aktivnímu životu.

Jako obvykle je však třeba varovat, že prozatím pozitivní výsledky omlazení oběhového systému potvrdily pouze testy na zvířatech - jmenovitě na myších. Ačkoliv jde stále o savce, organismus myší je výrazně jednodušší a řada slibných léků, které báječně fungovaly u nich, nakonec při pozdějších testech u lidí nedosahovaly ani zdaleka stejných výsledků.

Co hůře, suplementy NMN a NaHS by mohly v nenulovém počtu případů naopak stav organismu zhoršit - jejich zvýšení činnosti organismu by totiž v nesprávném načasování při rozvoji rakoviny mohlo postup nemoci agresivně urychlit. Nejde tedy rozhodně o všelék.

Přesto mají vědci z Harvardu momentálně důvod k optimismu - ačkoliv sami rovněž varují před zobecňováním omlazených myší na lidi, výsledky studie je natolik překvapili, že sami momentálně usilují o schválení klinických testů látky na lidech. Ty jsou údajně již v první přípravné fázi. Pokud by vše dopadlo dobře, během pěti let bych se senioři mohli dočkat pilulky, která jim vrátí energii do prodlouženého života.

Studie byla publikována v Cell, informace o výzkumu shrnuje také tisková zpráva Harvardu.