Studie napříč kontinenty

Studie vedená ekonomkou Xiaoxue Douovou z University of Queensland sledovala data z USA, Evropy a Anglie. Srovnala prevalence demence pro různé ročníky narození a zjistila jasný trend: lidé narození v pozdějších dekádách mají výrazně nižší riziko demence v daném věku než starší generace. Například ve věkové skupině 81–85 let se podíl nemocných snížil z 25,1 % (narození 1890–1913) na 15,5 % (narození 1939–1943). 

Tento generační posun byl zřetelnější u žen, pravděpodobně v důsledku nárůstu jejich vzdělání a zlepšeného přístupu ke zdravotní péči. Výzkumníci však upozorňují, že studie nezahrnuje všechny minoritní skupiny.

Co stojí za zlepšením

Podle Murali Doraiswamého a Erica Stallarda z Duke University za poklesem demence stojí silný posun životního stylu:

• lepší vzdělání – stimuluje kognitivní rezervu mozku

• zdravější životní návyky – méně kouření, lepší výživa a silnější kardiovaskulární zdraví

• zlepšená péče o sluch, která zabraňuje sociální izolaci

• včasná léčba kardiovaskulárních onemocnění 

Jedná se tedy o mix environmentálních, sociálních a zdravotních faktorů, které generují úspěšný „birth cohort effect“ – účinek založený na datu narození už dávno procenta demence snižuje.

Ale varování: počet nemocných poroste

I přes nižší procento demence v nových kohortách bude absolutní počet lidí s tímto onemocněním stále narůstat, protože populaci stárne. Například AP News varuje, že od 55 let může mít až 40 % lidí demenci, pokud dožijí sta let.

Rizikové faktory a prevence

Současná doporučení zaměřená na prevenci zahrnují:

• 14 modifikovatelných faktorů (včetně kontrolu krevního tlaku, fyzické aktivity, sluchu, výživy, osamělosti) – viz mezinárodní komise Lancet 2024 i The Times 

• posilování kognitivní rezervy – vzdělávání, složité bavení se myslí a aktivní životní styl – jak ukázala například studie „nun study“. 

• prevence cukrovky a obezity – kontrola inzulínové rezistence zkracuje riziko metabolických příčin demence.

Celkem je dle WHO až třetina případů demence potenciálně preventabilní.

Strategie pro dlouhodobé zdraví mozku

Co nás čeká dál

Závěry studie mají silný dopad na plánování zdravotní péče:

• Zdravotní plánovači musí zohlednit menší procento demence, ale vyšší absolutní počty.

• Sociální služby hoví nové modely péče s důrazem na vzdělání, prevenci a komunitní podporu.

• Vědci by se měli věnovat nerovnostem – studie zatím ignorují etnické menšiny či socioekonomické skupiny s vyšším rizikem.

Závěr

Demence sice nezmizí, ale mění se její dynamika – mladší generace mají výrazně nižší riziko rozvoje choroby ve stejném věku. To ukazuje, že avoiding é výzkum i systémová opatření mají konkrétní dopad. Pokud udržíme investice do zdraví, vzdělání, prevence a sociální péče, můžeme zpomalit demenci jako společenský problém.

Jedna generace za druhou si dodává naději: ano, demenci lze porazit – ale jen tehdy, budeme-li jednat systematicky.