Dostal název Khosta-2. Obdobně jako SARS-CoV-2 vyvolávající covid je tento koronavirus pokryt spike proteiny, které vytvářejí strukturu hrotů vyčnívajících z povrchu viru a sloužících k proniknutí do hostitelské buňky.

Vědce, kteří ho nedávno studovali, znepokojil poznatek, že odolává vakcínám proti covidu i monoklonálním protilátkám. To znamená že tento respirační virus nedokážeme neutralizovat.

Výzkumný tým to zjistil pomocí séra od lidí, kteří byli infikováni variantou omikron a séra od jedinců očkovaných proti covidu.

„V tomto experimentu jsme v laboratoři kombinovali virus (nebo v našem případě viru podobné částice) se sérem od lidí, kteří dostali vakcíny Moderna či Pfizer, anebo prodělali covid,“ řekl magazínu Science Alert virolog Michael Letko z Washingtonské státní univerzity, který se podílel na studii publikované v odborném žurnálu PLOS Pathogens.

Nemáme ochranu

Na viry Khosta-1 a Khosta-2 narazili experti poprvé v roce 2020 v Národním parku Soči u netopýra druhu vrápence malého, který se vyskytuje také v Česku. Tehdy jim patogen nepřipadal nebezpečný.

Při bližším zkoumání však v jednom z nich, ve viru Khosta-2 objevili znepokojivé rysy.

V laboratoři tento patogen netopýrů použil receptory na lidských jaterních buňkách k tomu, aby pronikl do tkáně v podstatě stejným způsobem jako SARS-CoV-2.

Jak potom ukázaly experimenty, vakcíny ani protilátky vytvořené infekcí covidu proti viru nebyly účinné, ačkoliv oba patogeny patří do stejné skupiny akutních respiračních koronavirů, známých jako sarbekoviry.

Letko upozornil, že publikované výsledky vědeckého týmu pocházejí z experimentů na buněčných kulturách, „takže nemůžeme se stoprocentní jistotou říci, že tyto reakce skutečně napodobují realitu“.

... a kdy ji budeme mít?

Není úplně jisté, zda se virus, který netopýry infikuje, může přenést na lidi v reálném světě. Zjištění z laboratoře však naznačují, že se to dá předpokládat.

Pokud virus Khosta-2 současně infikuje hostitele s jiným koronavirem, existuje podle výzkumníků dokonce šance, že se oba viry rekombinují do zcela nové varianty.

„Naše zjištění upozorňují na naléhavou potřebu pokračovat ve vývoji nových a širších ochranných vakcín proti sarbekovirům.  Čím rychleji je budeme mít, tím větší šanci máme, že zadržíme další smrtící úder koronaviru,“ píše se v závěru studie.