Když slyšíte slovo „bakterie“, patrně si představíte titěrné organismy, které máte šanci vidět pouze pod mikroskopem.

K bakterii, která teď byla klasifikována jako největší na světě, však mikroskop nepotřebujete. Je viditelná pouhým okem a můžete ji uchopit pinzetou.

Objevil ji mořský biolog Olivier Gros v pobřežních porostech mangrovníků ve francouzském zámořském území Guadalupe v Karibiku. Dorůstá do délky dvou centimetrů. Je tedy zhruba 5000krát větší než běžné druhy bakterií.

„Pokud bychom tuto bakterii převedli do lidské velikosti, je to jako kdybyste potkali člověka vysokého jako Mount Everest,“ cituje web stanice CNN Jeana-Marie Vollanda, který organismus zkoumal v laboratoři Kalifornské univerzity.

Velká i velkolepá

Biologové pojmenovali bakterii přiléhavě - Thiomargarita magnifica. Patří do rodu Thiomargarita a magnus v latině znamená velký, zároveň připomíná francouzské slovo magnifique (velkolepý).

Bakterie, která vzhledem připomíná vlákno bílé řasy, má kromě neobvyklé velikosti překvapivě složité uspořádání.

 

„Objev této bakterie otřásl mnoha dosavadními poznatky z mikrobiologie,“ říká profesor Antilské univerzity Gros.

Gross i Volland patřili k týmu vědců, který bakterii popsal ve studii publikované na webu Science.

Připomíná lidskou buňku

Vědci si bakterie poprvé všimli už v roce 2009 v sedimentu pod mangrovníky, které jsou bohaté na síru. Zjistili, že to je bakteriální organismus, avšak zpočátku nepředpokládali, že narazili na jedinou samostatnou buňku.

Teprve když bakterii prozkoumal mladý mikrobiolog Jean-Marie Volland, podařilo se mu pomocí snímků ze speciálního 3D mikroskopu potvrdit, že celé bakteriální vlákno je vlastně tvořeno jedinou buňkou.

Kromě velikosti nové bakterie je netypická rovněž její DNA, která obsahuje dědičný kód. „Neplave“ volně v buňce, jak je u bakterií obvyklé, ale je součástí menších struktur, které odděluje membrána. V tomto směru připomíná rostlinné, živočišné, anebo dokonce lidské buňky, píší vědci.

Volland upozorňuje, že zkoumané bakterie jejichž délka se blížila centimetru, obsahují třikrát víc genů než většina bakterií a stovky tisíc kopií genomu. Podle vědce jsou „úžasnou ukázkou, jak se z těch nejjednodušších organismů vyvíjeli organismy složitější“.

Bakterie žijící v mangrovových sedimentech Karibiku získává energii k životu pomocí chemosyntézy, která je podobná fotosyntéze u rostlin.

Poznatky o ní jsou však dosud chatrné. Patrně bude nějakou dobu trvat, než vědci odhalí všechna její tajemství. Nejdřív chtějí přijít na to, jak ji pěstovat v laboratoři.

Mangrovníky v Karibiku, kde se vyskytuje obří bakterie Thiomargarita magnifica. Rostou zpravidla na pobřeží a vytváří mangrovy – porosty s opěrnými a dýchacími kořeny. Jsou schopny aktivně vylučovat sůl – listy, mají husté kořeny, kořenový systém pohlcuje vzdušný kyslík. | zdroj: Profimedia