Objev jezer na Marsu oznámili vědci, kteří analyzovali data ze sondy Mars Express evropské agentury ESA. Sonda zkoumá rudou planetu z její oběžné dráhy. Na palubě má radar vysílající pulzy, které dokážou proniknout pod povrch.

Sonda už dvěma lety identifikovala první z jezer v oblasti jižního pólu planety, která je pokryta čepičkou ledu. Teď výzkumníci zjistili, že v regionu Planum Australe, půldruhého kilometru pod povrchem, je hned několik jezer.

Pomocí dat z radaru sestavili vědci mapu jezerní oblasti. Vypadá takto:

Mapa marsovské jezerní oblasti vytvořená z radarových dat. Modrá území jsou vysoce reflexivní, což ukazuje na tekutou vodu. | zdroj: Lauro et al.

"Naše analýza naznačuje, že v oblasti není jen jedno izolované jezero, ale celý jezerní systém, a to mění pohled na marsovskou geografii," řekla profesorka geofyziky Elena Pettinelliová, která se na studii podílela.

Z mapy je patrné, že největší jezero má rozměry zhruba 30 krát 20 kilometrů. Jeho hloubka i hloubka dalších jezer zůstává neznámá, protože rádiové vlny přes vodu neproniknou.

Objev slaných subglaciálních jezer má důsledky pro hledání mikrobů na Marsu. Není vyloučeno, že žijí právě v těchto jezerech. Jak ale tuto možnost ověřit? Vrtat na Marsu do hloubky 1,5 kilometru zatím není v možnostech meziplanetárních misí. Nejhlubší vrty do 'nitra' planety, které provedly rovery, sahají jen několik centimetrů pod povrch.

Ukrutný mráz, ale voda nezamrzá

Zmíněná jezera nejsou nová. Analýza hornin dokládá, že na Marsu existují dlouho. "Tato jezera patrně existovala po většinu historie Marsu," sdělil planetární vědec Roberto Orosei z italského Národního ústavu pro astrofyziku, který vedl tým analyzující data ze sondy.

Vědci získaná data zpracovali metodami, které se osvědčily při výzkumu jezer pod ledem v Antarktidě. Ve své studii vysvětlují, proč je voda v tekutém stavu, když teplota v místě, kde se jezera nacházejí, kolísá kolem mínus 68 stupňů Celsia.

Na Zemi jezera tekuté vody existují i pod antarktickým ledem. Umožňuje to vysoký tlak ledu, který brání vodě zmrznout. Na Marsu je však tlak několikanásobně menší.

Věc má jednoduché vysvětlení: V jezerech je vysoká koncentrace soli. 

Sůl snižuje teplotu, při které voda mění skupenství z kapalného na pevné. Voda nasycená solemi vápníku a hořčíku, na které je Mars bohatý, tak může zůstat kapalná při teplotách hluboko pod bodem mrazu. 

Voda nasycená solemi bude však tak hustá, že poteče výrazně pomaleji než voda, kterou známe z pozemských jezer, řek či moří. A vzhledem k vysoké koncentraci soli je šance na to, že v ní existuje mikrobiální život, velmi nízká.

Mars jako na dlani

Na povrchu planety se každopádně žádná tekoucí voda nenachází. V minulosti tam však byla. Mars ve své historii nebyl jen vyprahlou pustinou.

Je to patrné například z videa z pojízdného robota Curiosity, kterého na Mars vyslala americká vesmírná agentura NASA. Video ve vysokém rozlišení poskytuje úchvatný pohled na scenérii vzdálenou od Země 250 milionů kilometrů.