Objeveny drahé kovy na stovky let. Jen se k nim nemůžeme dostat

- Technologie autor: Ladislav Loukota

Používáme je v telefonech, počítačích i automobilech – tzv. drahé kovy jsou nezbytnou součástí dnešní elektroniky, a tak i celé moderní civilizace. Svůj název však nemají pro nic za nic. Doposud byla jejich užitná ložiska relativně střídmá a cena se tak pohybovala vysoká. Japonsko však v minulém týdnu odhalilo zásadní objev údajně "skoro nekonečného" naleziště drahých kovů, které by nám mohlo vydržet (při dnešní spotřebě) na celá staletí. Věc má jeden háček: nacházejí se na mořském dně.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

Na první pohled nepůsobí ložisko příliš zajímavě - odhadem až 16 milionů tun drahých kovů je totiž ukryto v jemném hlubokomořském bahně poblíž ostrova Minami Torišima na východ od japonských ostrovů. Zastoupení drahých kovů v elektronice je dnes ovšem nenahraditelné - pokud by zůstala spotřeba kovů stejná jako dnes, japonský nález by lidstvu vystačil na celá staletí.

"Nevyčerpatelný" objev

Geologové týmu Yutara Takayou původně zkoumali menší oblast dna - i zde však našli potenciální naleziště až 1,2 milionu tun kovů. Vzhledem k dispozici podmořského terénu v oblasti 1500 kilometrů čtverečních je tak cifra 16 milionů tun kovů pouze odhadem. Na druhou stranu, taková metoda se příliš neliší od jiných nálezů podobného druhu.

Ani sebelepší průzkum dna ale není mnoho platný, pokud nemáme způsob, jak se k nerostům dostat. Těžba drahých kovů je navíc ekologicky velmi problematická a všeobecně drahá - i na souši, natožpak na mořském dně.


Sběrný stroj

Sběrný stroj Nautilus Minerals,zdroj:Nautilus Minerals

Studie Takayou zmiňuje potenciální levný způsob extrakce kovů s pomocí centrifugy, takový postup je však zatím neozkoušený. Význam japonského objevu proto nelze přeceňovat. Oznámení o objevu je však jenom první polovinou celého obrazu. O tom, že se na mořském dnu zřejmě ukrývají obrovské zásoby nerostných surovin, se ostatně ví již dlouho.

Stejně jako na povrchu, tak na mořském dně je většina vzácných nerostů důsledkem vulkanických vyvřelin ze zemského jádra. Vzhledem k tomu, že kovy měly na mořském dnu čas hromadit se po miliardy let, lidé jim doposud nevěnovali pozornost a moře zaujímá sedm deseti povrchu Země, bude japonský nález zřejmě jenom prvním z řady podobných.

Naleziště popsané v japonské geologické studii

Ta skutečně podstatná druhá polovina nového objevu se odehrála již loni v létě - kdy právě Japonci v průběhu měsíce pomocí podmořských robotů zkušebně vytěžili malou oblast dna u ostrova Okinawa.

Byla to první průlomová těžba podobného druhu na podobné škále. Řadu let před tím byli za matadora hlubokomořské těžby považování Kanaďané, Japonci je však předběhli. A neopomněli dodat, že do roku 2020 by rádi zahájili komerční těžbu ve velkém.

Momentálně se tak K ložisku drahých kovů nemáme sice jak dostat - nově objevené podmořské ložisko ale naznačuje, že Japonci svůj plán s těžkou z mořského dna myslí skutečně vážně.

Politická otázka

Zároveň však ani tentokrát není podmořský objev prost politiky. Za největšího světového producenta drahých kovů je dnes považována Čína, která ovládá na 90 procent známých nalezišť. Situace do tohoto stavu nedošla ze dne na den, těžba a zpracováním drahých kovů je drahá a riziková - západní země tak v podstatě rády přenechaly úmorný proces levné pracovní síle Číně.

Říše středu ovšem kovy v minulosti exportovala jenom limitovaně – v roce 2010 například snížila dodávky právě Japonsku. Japonský objev to nyní hrozí změnit a dává Zemi vycházejícího slunce šanci na nezávislost – zpráva o nálezu samotná ostatně možnost snížení vlivu Číny přímo zmiňuje.

Těžba v moři je ovšem hra, kterou můžou hrát dva. Čína sama rovněž věnuje pozornost studiu možností podmořské těžby - taktéž vloni ostatně provedla výzkum možností těžby v moři. Nešlo o nerosty, namísto toho odčerpala z mořského dna zmrzlý metan. Těžko však pochybovat, že může japonský náskok rychle začít dohánět.

Nová zlatá horečka, tentokrát věnovaná oceánskému dnu, je tak v západním Pacifiku zřejmě na spadnutí - a jako vždy bude jenom prodloužením jiných, starších konfliktů.

Geologická zpráva vyšla v Nature.

Tagy: Čína zahraničí Nerostné suroviny věda a poznání inovace a technologie těžba zlata moře a oceány

Zdroje: vlastní