Stratosférické oblaky tvoří drobné ledové krystalky, které lámou a rozptylují sluneční světlo. Tím se světlo rozděluje na jednotlivé vlnové délky, potažmo barvy, a vytváří efekt podobný duze, který můžeme sledovat ze země.

Říká se jim perleťové mraky kvůli jejich podobnosti s perletí – duhovou hmotou, která se nachází ve schránkách některých měkkýšů.

Zobrazit příspěvek na Instagramu

Příspěvek sdílený Ramunė Šapailaitė (@ramashke)

„Barvy těch mraků mě uchvátily, těsně před západem slunce úplně explodovaly,“ cituje server Spaceweather Ramune Šapailaitė (ramashke), která mračna fotila nad norským Granem.

Perleťové mraky se začaly objevovat 18. prosince, což je neobvyklé. Během typické arktické zimy se vyskytují až v lednu a navíc jen zřídkakdy. 

Normálně se ve stratosféře, ve výšce kolem třiceti kilometrů nad zemí, mraky netvoří, protože je příliš suchá. Ale při nízkých teplotách - pod mínus 78 stupňů Celsia - se molekuly vody začnou intenzivně slučovat do drobných ledových krystalků, které se potom shlukují do mraků.

Existují dva typy stratosférických mraků. První typ, tvořený směsí ledových krystalků a kyseliny dusičné, má méně efektní barvy a je spojován s tvorbou ozonových děr. Druhý typ se skládá jen z ledových krystalků a vytváří živější barvy. Mraky, které teď vznikly v oblasti severního polárního kruhu, byly druhého typu.

Extrémně chladné období, které vedlo k jejich výskytu, mohlo být vyvoláno současným jevem El Niño ovlivňujícím teploty v okolí pólů, píše Spaceweather.