Tato hodnota by měla spustit nezvratné změny, jakými jsou třeba masivní tání, růst hladiny oceánů a moří a proměna amazonského pralesa v savanu.

Z hodin, které sestavili profesor kybernetiky Damon Matthews z univerzity Concordia v Montrealu a Glen Peters, ředitel výzkumu v Centru pro klimatický a environmentální výzkum v Oslo, je patrné, že při současném vývoji bychom měli +1,5 stupně Celsia dosáhnout už počátkem třicátých let tohoto století - a to za 10 let, 4 měsíce… (Hodiny se zobrazí po pěti sekundách)

Na hodinách můžete také sledovat zvyšující se teplotu a množství oxidu uhličitého (CO₂) aktuálně vypouštěného do ovzduší. A pokud si rozkliknete v levém horním rohu rozcestník, můžete si zvolit různé scénáře klimatického vývoje – současný trend (základní), splněné emisní cíle, stálé emise, nulové emise do roku 2050 a nulové emise do roku 2040.

Experti seřizují hodiny podle aktuálních dat.

Uhlíkový rozpočet se krátí

Vědci kromě údajů o teplotách využívají v hodinách data shromážděná v projektu Global Carbon Project. Ta se týkají průmyslových emisí skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Experti přitom kalkulují s uhlíkovým rozpočtem, který udává, kolik CO₂ ještě můžeme vypustit do ovzduší, abychom dodrželi cíle stanovené Pařížskou dohodou.

Koncem roku 2021 zůstane v rozpočtu 420 miliard tun CO₂. Vědci předpokládají, že právě v době, kdy tento rozpočet vyčerpáme, dosáhne hranice oteplování 1,5 stupně Celsia.

Graf, na kterém jsou patrné tři propady emisí CO2 – v době rozpadu Sovětského svazu, za finanční krize a během nástupu koronaviru. Emise se však poté vždy vrátily na vzestupnou trajektorii. | zdroj: Global Carbon Project

Vědci v časopisu The Conversation upozorňují, že za deset let se toho může hodně změnit, k lepšímu, ale i k horšímu. Pokud například lidstvo dokáže během příštích 20 let emise seříznout na nulu, úrovně 1,5 stupně nemusíme ani dosáhnout, můžeme zůstat pod ní. Zatím tomu ale nic nenasvědčuje.

„I když politici neustále přikyvují, že je nejvyšší čas něco dělat, změny, které děláme, očividně nejsou dostatečné. Každý rok si stanovujeme cíle týkající se změny klimatu, kterých bychom se měli držet, je však zjevné, že se nám to nedaří,“ píší v článku pro časopis The Conversation tvůrci klimatických hodin Damon Matthews a Glen Peters.

Co s tím?

Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který pracuje pod značkou OSN, ve své letošní souhrnné zprávě zmiňuje opatření, která by měla zabránit růstu globální teploty nad 1,5 stupně Celsia. K tomu je podle něj nutné:

- Do roku 2030 o polovinu snížit emise skleníkových plynů a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

- Po roce 2021 se nesmí postavit žádné uhelné elektrárny. Státy OECD, tedy i Česko, musí uhlí odstavit do roku 2030, všichni ostatní nejpozději v roce 2040.

- Ukončit hledání všech nových fosilních zdrojů a přesunout všechny dotace z fosilních na obnovitelné zdroje.