Chemici rozluštili aromatický starověký recept, který uchovával ostatky egyptské šlechtičny mumifikované kolem roku 1450 před naším letopočtem. Podle starého manuálu pak oživili ‚vůni věčnosti‘.

Odkrýváme taje mumifikace

Ve starověkém Egyptě byla mumifikace vrcholnou uměleckou formou uchovávání zesnulých po dobu téměř 4000 let. Tvořila klíčovou část složitých pohřebních procedur, o kterých leccos víme ze starých artefaktů.

Ačkoli jsou staroegyptské texty fascinující, existuje málo písemných pramenů, které by se zabývaly posvátným procesem mumifikace. Ty, které existují, nejsou detailní ani úplné a nechávají nás v nejistotě.

Nové postupy v chemické analýze nicméně umožnily odhalit jednotlivé látky ve zbytcích balzámu v kdysi uzavřených kanopických nádobách, v nichž byly uloženy mumifikované orgány egyptské šlechtičny.

Objev ‚vůně věčnosti‘, jak ji výzkumníci nazvali, představuje další krůček, o který jsme postoupili při odkrývání tajů spojených s mumifikací.

„Vůně představuje více než aroma mumifikačního procesu. Ztělesňuje bohatý kulturní, historický a duchovní význam staroegyptských pohřebních zvyků,“ cituje magazín Science Alert archeoložku Barbaru Huberovou z Institutu Maxe Plancka pro antropologii.

Huberová patřila do týmu antropologů a chemiků, který analyzoval mumifikační balzám pro ostatky šlechtičky Senetnay. Výsledky své páce výzkumníci popisují ve studii publikované v magazínu Scientific Reports.

Balzámy šité na míru

Šlechtična Senetnay sloužila jako chůva faraona Amenhotepa II. a ve vládnoucí hierarchii měla významné postavení, což je mimo jiné patrné z její přítomnosti v královské hrobce v Údolí králů.

Její postavení se odráželo také ve složitosti balzámů, které uchovávaly její orgány ve čtyřech samostatných nádobách.

Huberová a její spolupracovníci použili kombinaci plynové chromatografie a hmotnostní spektrometrie ke zkoumání šesti vzorků balzámu ze dvou kanopických nádob, v nichž byly kdysi uloženy Senetnayiny mumifikované plíce a játra. Z orgánů zůstaly jen torza na dně kanop. To ale vědcům vybaveným moderní technologií stačilo, aby původní obsah rekonstruovali.

Výsledky ukazují na balzámy složitějšího složení než ty, které se používaly na jiných mumiích ze stejného období.

Včelí vosk, rostlinné oleje, bohaté živočišné tuky, přirozeně se vyskytující bitumen a pryskyřice pocházející z jehličnatých stromů jsou podle Huberové a členů jejího týmu tajemstvím dobře zachovalé mumie. Aromatickým zpestřením je pak nález kumarinu, sloučeniny z rostlinných zdrojů, která dodává směsi vůni podobnou vanilce.

„Předchozí analýzy naznačují, že staroegyptské mumifikační balzámy obsahovaly před třetím mezidobím (kolem roku 1000 před naším letopočtem) omezenou škálu složek, které se postupem času stávaly složitějšími,“ píší výzkumníci ve studii.

Vědecký tým také zjistil, že v každé sklenici s orgány šlechtičny jsou různé poměry ingrediencí. A sklenice, ve které byly plíce, obsahovala dvě složky, které se v ostatních nenacházely. Tyto variace naznačují, že lektvar byl šitý na míru jednotlivým orgánům.

Vůně modřínů i pistácie

Je patrné, že mnoho ingrediencí v balzámech pro mumifikaci vysoce postavené ženy vyžadovalo dopravu z exotických míst mimo Egypt.

Jednou z unikátních látek, která působí blahodárně na plíce, je larixol z pryskyřice modřínů. Další vonnou pryskyřicí je dammar z dipterokarpových stromů vyskytujících se v Indii a jihovýchodní Asii, anebo pryskyřice z pistácie, pocházející ze západního pobřeží Středozemního moře.

„Tyto složité a rozmanité ingredience, jedinečné pro toto rané období, nabízejí nové poznatky o sofistikovaných mumifikačních metodách a dalekosáhlých obchodních cestách Egypta,“ upozorňuje egyptolog Christian Loeben z Muzea Augusta Kestnera v Hannoveru.

Kanopa, v níž byly uloženy plíce Senetnay. | zdroj: Profimedia

Vzorky jsou staré více než tři tisíce let, vědci proto nemohou vyloučit možnost degradačních postupů nebo nerovnoměrně namíchaného či distribuovaného balzámu, který způsobil rozdíly v přísadách mezi nádobami. Nedávné nálezy z mumifikací však jejich hypotézu o recepturách specifických pro jednotlivé orgány podporují.

„Analytická chemie dokáže významně rozeznávat složky obsažené ve starověkých balzámech, Významně tak doplňuje informace získané ze starověkých textových zdrojů,“ píše se ve studii.

Na základě chemické analýzy parfumérka Carole Calvezová rekonstruovala „vůni věčnosti“.

Na nadcházející výstavě v muzeu Moesgaard v dánském městě Højbjergu bude obnovená staroegyptská vůně představena v říjnu, takže návštěvníci dostanou příležitost přičichnout si ke světu faraonů.