Kamenná deska s rytinou z doby bronzové objevená ve Francii a známá pod názvem „deska ze Saint-Bélec“, je nejstarší mapou vzniklou v Evropě.

K takovému závěru dospěli odborníci ve studii, která byla tento týden zveřejněna v časopise Le Bulletin de la Société préhistorique française. Experti po analýze opracovaného kamene zjistili, že zachycuje část dnešní Bretaně.

Deska, která nikoho nezajímala

Desku o rozměrech 2,2 x 1,5 metru a váze 1,5 tuny nalezli v roce 1900 obci Leuhan na západě Bretaně. Tvořila jednu ze stěn kamenné hrobky v mohyle z devatenáctého až sedmnáctého století před naším letopočtem.

Po smrti objevitele se však po desce slehla zem. Znovu ji objevili až v roce 2014, zastrčenou v tmavém a vlhkém sklepě zámku, který využívá Národní archeologické muzeum.

„Trvalo další tři roky, než jsme dokázali přesvědčit okolí, že to je unikátní nález, který je potřebné důkladně prozkoumat,“ cituje list Le Monde jednoho ze dvou autorů zmíněné studie Yvana Paillera.

Badatelé si povšimli, že rýha, která dělí desku zhruba na dvě poloviny, připomíná údolí řeky Odet v departementu Finistère v západní části Bretaně a většina dalších čar vyrytých do kamene kopíruje menší toky v oblasti.

Specialistka v oblasti geografie poté provedla statistické propočty, aby porovnala, nakolik tento tajemný objekt odpovídá současným mapám znázorňujícím stejné území. Dospěla k závěru, že se s nimi shoduje ze 65 až 80 procent.

'Tohle území je naše'

Nasnadě je otázka, k čemu mapa sloužila. Kámen o váze půldruhé tuny přece nemohl sloužit jako bedekr pro někoho, kdo se chce orientovat v krajině.

Druhý autor studie Clément Nicolas je přesvědčen, že mapa sloužila jako ukázka moci někoho, kdo vyobrazeném území obsadil, anebo ho obsadit chtěl.

Podle Nicolase to byl způsob, jak říci: „Tohle území mi (nám) patří“.

Vědec podotýká, že máme sklon podceňovat pravěké společnosti. „Tato deska je důležitá, protože upozorňuje na jejich kartografické dovednosti,“ upozorňuje.