Slaná voda jako výchozí stav?

Většina lidí se domnívá, že oceány jsou slané kvůli odpařování. Jiní věří, že sůl tam přinášejí řeky. Obě představy jsou zčásti pravdivé, ale nevysvětlují zásadní otázku: Proč mají všechny oceány relativně stálou koncentraci soli – přibližně 3,5 %, tedy asi 35 gramů soli na litr?

Jak připomíná článek v Mental Floss, slanost moří a oceánů je výsledkem velmi dlouhého procesu. Ačkoliv řeky s sebou opravdu přinášejí rozpuštěné minerály, jejich voda je ve srovnání s oceánem prakticky sladká – v průměru obsahuje méně než 0,01 % soli.

Tak kde se ta slanost bere?

Příběh začíná v kameni

Oceánská sůl pochází především ze zemské kůry. Když dešťová voda padá na pevninu, je mírně kyselá – díky CO₂ rozpuštěnému ve vzduchu tvoří slabou kyselinu uhličitou. Tato voda postupně eroduje horniny, rozpouští z nich ionty – sodík, chlorid, sírany, draslík, hořčík – a unáší je řekami do moře.

Samotná sůl, tedy chlorid sodný, vzniká kombinací iontů sodíku a chloru. Sodík pochází z rozkladu silikátových hornin, zatímco chlor je uvolňován z hlubin Země, zejména z vulkanické činnosti pod oceánskou kůrou.

Oceán jako chemická laboratoř

Když minerály doputují do oceánu, nezačnou se hromadit bez omezení. Oceánský systém je v rovnováze:

• Některé prvky se okamžitě srážejí a klesají na dno,

• jiné vstupují do potravních řetězců mořských organismů,

• některé reagují s podmořským vulkanismem,

• ale právě chlorid a sodík jsou výjimečné v tom, že se nesrážejí ani biologicky neváží – a proto se hromadí.

To je důvod, proč právě NaCl – kuchyňská sůl – tvoří 90 % slanosti oceánů.

Oceán se stal slaným... pomalu

Vědci odhadují, že oceány jsou slané už více než 3 miliardy let. Ale jejich koncentrace soli se nezvyšuje lineárně. Důvod? Planeta má přírodní regulační mechanismy:

• část soli se ukládá v sedimentech,

• část se dostává do oběhu v mořském dně,

• část se vrací do atmosféry prostřednictvím mořského aerosolu.

Celkový objem soli v oceánu je však relativně stabilní – protože přítoky a odtoky jsou v rovnováze. Oceán tak funguje jako velká „bilanční nádoba“.

Proč nejsou jezera stejně slaná?

Řeky ústící do oceánu nemají zpětný tok. Ale některá vnitrozemská jezera – například Mrtvé moře nebo Velké solné jezero v Utahu – jsou sladkovodními pasti pro minerály.

Voda z těchto jezer odchází pouze odpařováním, takže sůl zůstává a postupně se hromadí. Proto mohou být mnohonásobně slanější než oceán.

Naopak v jezerech, která mají přítok i odtok (např. Bajkal), se sůl neakumuluje, protože odtéká dál.

Co by se stalo, kdyby oceány vyschly?

Kdybychom z oceánu odpařili veškerou vodu, zůstalo by po dně asi 50 milionů kilometrů krychlových soli– což by pokrylo celý povrch planety vrstvou o tloušťce 150 metrů

(USGS).

Shrnutí: Sůl je pamětí planety

Slanost oceánů není náhoda ani důsledek jednoho jevu. Je to výsledek miliard let eroze, vulkanismu, chemických reakcí a přírodních cyklů, které propojují pevnou Zemi s její vodní slupkou.

Když dnes ochutnáte mořskou vodu, pijete vlastně extrakt z celé geologické historie planety.